Tento fenomén je součástí literatury i kinematografie, stejně jako mnoha přísloví a průpovídek. Jak ale ukazují poslední výzkumy, je to hlavně životní realita. Před skonem nám skutečně před očima proběhnou ty nejsilnější okamžiky našich vlastních životů. Aktivaci paměťových center potvrdil krom jiného náhodný sken mozku umírajícího.
Problém zkoumání konce života
Smrt je nevyhnutelnou koncovkou pro jakýkoli živý organismus. Současně je s ní však spojena velká problematičnost jejího zkoumání. Pro vědce je prakticky nemožné načasovat experimenty tak, aby mohli skutečně zachytit poslední okamžiky lidského života a něco z nich systematicky vyvodit.
Smrt na infarkt
Nečekaná situace ale nahrála mezinárodnímu týmu vědců, kteří měli možnost nahrát aktivitu mozku 87letého pacienta právě v momentě jeho smrti. Muž byl přijat na pohotovosti po pádu, který způsobil krvácení do mozku. Jakmile lékaři nastavili EEG, zjistili u muže epilepsii. Během záznamu na přístroji nastala u pacienta zástava srdce a na místě skonal.
30 vteřin před smrtí
Následovala analýza záznamu 30 vteřin přes srdeční zástavou a po ní. Dle vyjádření týmu se právě v této době změnila u pacienta mozková aktivita, objevily se alfa (8-12 Hz) a gama (32-100 Hz) vlny. Studie ukazuje, že interakce obou typů mozkových vln pokračovala i poté, co do mozku už neproudila žádná krev.
Podle badatelů to ovšem nahrává velmi zajímavé možnosti: „Právě kombinace těchto vln nastává při kognitivních procesech a vybavování vzpomínek u živých a zdravých lidí. Její výskyt tak podporuje fenomén „filmu života“, který se může objevovat v momentech těsně před smrtí,“ uvedl tým v magazínu Frontiers in Ageing Neuroscicence.
Pouze jeden případ
Je třeba podotknout, že jde o jedinečný záznam specifické situace u jednoho pacienta. Ten se navíc nacházel v traumatickém stavu mozkového zranění. Aktivita mozkových vln tak mohla být radikálně ovlivněna, stejně jako mohly hrát roli i léky, které jsou lidem jeho věku i stavu běžně podávány.
I tak má ale objev svou váhu. „Nutí nás to revidovat naše chápání toho, kdy a jak život skutečně končí a vyvstávají i další podstatné otázky. Například načasování darování orgánů,“ podotýká Dr. Ajmal Zemmar, neurochirurg University v Louisville a spoluautor studie.
Kateřina Kaira Hrachovcová ukázala tělo v miniaturních bikinách i nového chlapa. Padesátiletá bohyně, píší fanoušci
Nemožnost plánování
Podle profesora Anila Stha z Univerzity v Sussexu, který se výzkumu neúčastnil, byla data „poměrně unikátní“. Nic, co by bylo možné eticky plánovat a získat tak soubor podobných záznamů. Otázky podle něj ale zůstávají.
„Ta studie rozšiřuje práci starou asi 10 let, která ukazovala charakteristické výbuchy mozkové aktivity u hlodavců také těsně před smrtí. Něco z toho jim zůstávalo i po zástavě srdce, hlavně ty gama rozsahy,“ podotkl.
c
Dojemné, fascinující a stále záhada
„Něco, co ukazuje podobné vzorce u umírajícího člověka, je současně dojemné i fascinující. Ale jestli to podporuje jakoukoli subjektivní zkušenost typu blízké smrti nebo dojem života plynoucího člověku před očima, to se nedá říct. A asi to tak i zůstane.“
„Nemyslím, si, že to lze považovat za reprezentativní vzorek toho, jak se lidský mozek chová obecně těsně před smrtí,“ říká Dr. Steve Taylor, psycholog z Leeds Beckett University. „Celý náš život nám může proběhnout před očima tehdy, když lidé nejsou nijak blízko smrti. Hodně takových revizí života se vyskytuje třeba během delších pádů,“ uvádí.
Další zajímavosti si můžete přečíst tady.
Michael Douglas míří do Česka: Miloš Forman mu změnil život. Zná se také s Ivanou Gottovou, kdysi byl u ní doma
Zdroje: TheGuardian, FrontiersIn
