Zdravotnictví prochází zlomem, jaký nepamatuje. Umělá inteligence se mění z pomocníka na rovnocenného partnera lékařů. V řadě případů už i lepšího. Například vědci z MIT dokážou předvídat chřipkové kmeny s větší přesností než WHO, jiní odborníci přiznávají, že bez AI začínají ztrácet své schopnosti, které si roky tak pečlivě pilovali.
Když AI předběhne vědu
Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vyvinuli systém VaxSeer, který předpovídá, jaké kmeny chřipky budou v nadcházející sezóně dominovat. Pomocí hlubokého učení analyzuje dekády virových dat i laboratorních testů. Poprvé v historii se tak AI stává nástrojem, který může zasáhnout i do rozhodování Světové zdravotnické organizace o složení vakcín.
Podle webu MIT News dokázal VaxSeer v retrospektivní analýze překonat výběry WHO ve většině sledovaných sezón. „VaxSeer využívá rozsáhlý jazykový model proteinů, který se učí rozpoznávat vztah mezi dominancí a kombinovanými účinky mutací,“ vysvětlil hlavní autor studie Wen-sien Š‘ z MIT.
Jeho kolegyně profesorka Regina Barzilayová uvedla, že cílem je dohnat zpoždění, s jakým lidstvo reaguje na evoluci virů. „Vzhledem k rychlosti evoluce virů současný vývoj léčebných postupů často zaostává. VaxSeer je naším pokusem dohnat zpoždění.“ Jak upozornila, podobný přístup může do budoucna pomoci nejen u chřipky, ale i v boji s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům nebo rakovinou rezistentní na léčbu.
Když AI diagnostikuje lépe než člověk
Studie zveřejněná v časopise JAMA přinesla také nečekaný výsledek. Chatbot s umělou inteligencí, konkrétně model ChatGPT, při posuzování lékařských kazuistik dosáhl úspěšnosti 90 procent. Lékaři, kteří s ním spolupracovali, skončili průměrně na 76 procentech. Ti, kteří AI nepoužili vůbec, na 74 procentech.
„Neposlouchali umělou inteligenci, když jim říkala věci, se kterými nesouhlasili,“ řekl spoluautor studie Adam Rodman pro deník The New York Times. Ukázalo se také, že mnozí lékaři nevěděli, jak s nástrojem správně pracovat. Místo aby mu zadali kompletní anamnézu, ptali se ho jen na dílčí otázky.
Jak doplnil lékař a vědec Jonathan Chen, „jen zlomek z nich si uvědomil, že mohou do chatu doslova zkopírovat a vložit celou anamnézu případu a požádat o vyčerpávající odpověď“. Studie rozvířila debatu o tom, kam až by měla umělá inteligence v diagnostice sahat. Skeptici mluví o rizicích, jiní v ní vidí šanci, jak zrychlit a zpřesnit rozhodování.
Když se z nástroje stane berlička
Umělá inteligence pomáhá s diagnostikou čím dál víc. A podle nových studií až moc. Výzkum publikovaný v časopise Lancet Gastroenterology and Hepatology sledoval odborníky, kteří při kolonoskopiích využívali AI systém pro detekci polypů. A ukázal zvláštní paradox. Čím déle s AI pracovali, tím hůř si vedli bez ní.
Podle hlavního autora studie Marcina Romańczyka z polského H-T Medical Center se lékaři stali závislými už po třech měsících. Jakmile se systém vypnul, míra odhalení polypů klesla z 28,4 na 22,4 procenta. „Podvědomě čekáme, až se objeví zelené políčko, které nám ukáže oblast, kde se polyp nachází, a nevěnujeme už tolik pozornosti obrazu,“ shrnuli autoři.
Stejné výsledky vyšly i jinde. U mamografů se ukázalo, že když AI vypnou, lékaři ztrácí pozornost i jistotu. Romańczyk ale zdůraznil, že AI sama o sobě problém není. Její přínos je jasný. Problém nastává, když jí lidé až moc rychle předají kontrolu.
Empatie podle algoritmu
Další překvapení přinesla studie zveřejněná v JAMA Internal Medicine. Panel expertů měl porovnat odpovědi lékařů a ChatGPT na dotazy pacientů. Výsledek? Odborníci ve 79 procentech případů preferovali odpovědi generované umělou inteligencí. Nejenže byly častěji fakticky správné, ale také působily empatičtěji.
Jak píší Seznam Zprávy, odpovědi lékařů byly označeny za empatické jen ve 4,6 procentech případů. Chatbot měl 45. Desetinásobný rozdíl, který může změnit způsob, jak s pacienty mluvíme.
Radiolog Jan Daneš z pražského Mamocentra Waltrovka uvedl, že umělá inteligence už v Česku pomohla odhalit nádor, který by dva lékaři nepoznali. Přesto odborníci varují, že slepá důvěra v algoritmy může být stejně nebezpečná jako jejich odmítání. „Paradoxně čím přesnější budou tyto systémy, tím víc jim lékaři uvěří. A právě tehdy hrozí, že si chyby nevšimnou,“ upozornil komentátor Pavel Kasík.
