V hlavě mají přesně srovnané řádky kódu, ale v životopise pár neobvyklých vět – a to stačí, aby je algoritmus umělé inteligence vyřadil z výběrových řízení. Lidé s autismem mají v IT co nabídnout, přesto jsou na pracovním trhu přehlížení. Ne kvůli nedostatku schopností, ale protože jejich jinakost systém často nechce nebo neumí pochopit.
Umí víc, než si většina myslí
Zatímco většina lidí s poruchou autistického spektra (PAS) zvládá komplexní úkoly, když mají jasné zadání, jejich kariérní start často končí dřív, než vůbec začne. Formální pohovory, nepsaná pravidla chování a požadavek na sebevědomý projev jsou pro mnohé překážkou, kterou nepřekonají – ať už je jejich odbornost jakkoliv silná.
„Převážná většina lidí na spektru autismu je buď ekonomicky zcela neaktivní, nebo aktivní, ale na pozicích, které jsou pod jejich kvalifikací,“ říká Štěpán Hejzlar z Národního ústavu pro autismus (NAUTIS). Dodává, že problém je v očekávání zaměstnavatelů, kteří oceňují hlavně sociální a komunikační dovednosti – i tam, kde by vlastně vůbec nemusely být zásadní.
A tak zůstávají lidé s PAS doma, nebo pracují hluboko pod svými možnostmi. Přitom až 40 % z nich má nadprůměrnou inteligenci a výjimečné analytické schopnosti. Co jim chybí v kontaktu s lidmi, to dohánějí v logice, pečlivosti a schopnosti hlubokého soustředění. Jenže to, jak působí na pohovoru, je stále častěji důležitější než to, co opravdu umí.
Svět logiky, kde autisté září
Existují profese, kde jinakost není překážkou, ale výhodou. IT je pro autisty téměř ideální – strukturované prostředí, jasná pravidla, minimum zbytečné komunikace. „Mnoho autistů vykazuje zvýšenou schopnost soustředění, detailní analytické myšlení, vysokou míru preciznosti. Preferují strukturované prostředí a jasně definované úkoly – což je pro IT obory typické,“ popisuje Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.
Zaměstnavatelé si často cení i toho, že lidé s PAS podávají stabilní výkony, jsou vytrvalí a mají silný smysl pro detail. O technologii navíc říkají, že je fér. „Technologie jsou pro autisty předvídatelné, nemají emoce, ironii, nedávají signály neverbální komunikace, s nimi se lidé s PAS cítí bezpečně.“
Není proto divu, že autisté úspěšně pracují jako programátoři, testeři, analytici nebo správci databází. Jenže i tenhle slibný scénář má háček – začíná u výběrového řízení.
Zásah bleskem může být smrtelný: Hasiči radí, co dělat – a hlavně nedělat – doma i venku během bouřky
AI místo personalisty. A konec ve třetím kole
Víc firem dnes používá při náboru algoritmy. A ty, narozdíl od zkušeného personalisty, neumí číst mezi řádky. „Méně obvyklý jazykový projev nebo netypické formulace v životopisech a motivačních dopisech mohou být AI vyhodnoceny jako nevhodné,“ varuje Kateřina Marešová ze smitio.
Oční kontakt, mimika nebo gesta – běžné prvky, které algoritmus sleduje během video pohovoru – mohou u autistického uchazeče působit “divně”. A právě to bývá důvodem automatického vyřazení. „Pokud není AI v náboru správně navržena a testována, může skutečně autisty z výběrových řízení automaticky vyřadit,“shrnula Kateřina Marešová.
Některé firmy už ale mění přístup. Namísto dojmů chtějí výsledek. Nasazují pracovní zkoušky, školí týmy v neurodiverzitě, zavádějí relaxační zóny. Například SAP otevřel v pražské pobočce místnost, kam si zaměstnanci s PAS mohou jít ulevit od smyslového přetížení.
„Budoucnost pracovních pohovorů směřuje k větší individualizaci přístupu. Firmy si stále více uvědomují, že je třeba hodnotit dovednosti, ne dojmy,“ říká Denisa Janatová. IT tak může být nejen domovem pro ty, kteří myslí jinak, ale také laboratoří spravedlivého zaměstnávání budoucnosti.
Hobit: První verze vznikla už v roce 1966 z pera tvůrce Macha a Šebestové, osamělý Gandalf a další zajímavosti
Zdroje: smitio, NAUTIS
