Konec pracovního týdne v seriálu Ulice nedopadne nejlépe pro Pavla. Bára totiž konečně půjde s pravdou ven a strhne se hádka.
Bára dospěla k zásadnímu rozhodnutí, jenže stále neví, jak o tom říct Pavlovi. Její bývalý manžel Tomáš o tom ví dávno a v jejím životním kroku ji podporuje, místo to až vypadalo, že ji do toho snad i tlačí. On sám je podle svých slov v Singapuru nadšený.
Na měsíc, nebo celé léto?
„Tak to léto, to asi probereme zítra, ne?“ prohlásí Bára poté, co přijde pozdě domů. Pavel nesouhlasí, pokud není Bára příliš unavená, rád by její plány na prázdniny probral už teď, protože mu to leží v hlavě dva dny a pořád nad tím přemýšlí. „Tak, kde začít?“ nenachází správná slova Bára. „No, tak asi tím, na jak dlouho tam chceš reálně odjet. Na měsíc nebo na celé léto?“ zajímá se Pavel.
To je vtip
„Nejenom léto…“ nechá to Bára otevřené a Pavla ihned zajímá, jestli teda poletí do Španělska na celý zbytek roku. „Víš, Pavle, já jsem o tom hodně přemýšlela. Vážně hodně a… Myslím, že bych se chtěla do Španělska odstěhovat natrvalo,“ prohlásí tiše. Pavel to bere jako vtip a začne se nahlas smát a jen chytí Báru za ruku s tím, že si z něj dělá srandu. Bářin výraz ale mluví sám za sebe a to, že opravdu nejde o vtip, ještě potvrdí zavrtěním hlavy.
Pavel se stáhne a jeho výraz se ve vteřině mění. „Víš, tady nejde ani tak o to, co chce Matěj nebo Katarína, ale tady jde hlavně o to, co chci já. Já bych tam chtěla žít napořád.“ Pavel je v šoku a pomalu mu to začíná docházet. „No počkej, ale to to tady všechno zahodíš? A co my?“ nechápe. „Tak tebe bych samozřejmě vzala s sebou,“ řekne Bára s úsměvem, jenže tím to u Pavla jen zhoršila.
Hádka
„Jak vzala, jak nějaký kufr nebo co,“ rozčiluje se Pavel a Bára se jej snaží uklidnit. O všem si přece musí společně promluvit. Jako první Pavel myslí na svoji dceru, přece ji tam nemůže nechat a odletět tisíce kilometrů daleko. „Ale Matěj je můj syn. A navíc tam mám tři vnoučata!“ zvedne hlas už i Bára. Pavel nesouhlasí, to se nedá srovnávat. Matějovi je přes třicet, ale Lauře teprve šestnáct.
„Víš co, já musím na chvíli na vzduch. Já bych totiž jinak začal řvát, a to bych teda hodně nerad,“ bere Pavel klíče a práskne za sebou dveřmi. Po delší době se vrátí a Bára veselým tónem oznamuje, že je ráda, že se vrátil, protože už se bála, že jej bude muset jít hledat.
Úsměv jí ale při pohledu na Pavla a cestovní tašku, kterou si jde sbalit, rychle zmizí. Podle něj to tak bude lepší. Bára se snaží navázat rozhovor, ale Pavel to odmítá. To, co mu oznámila, není věc, kterou během chvíle rozchodí. „Je to něco, co si prostě potřebuju v hlavě nechat projít a zjistit, kde se svým životem teď vlastně jsem. Mně se vůbec nelíbí, že mi oznámíš, že chceš odsud pryč. Ale že mě klidně vezmeš jak nějakej batůžek.“
„Pamatuješ, jak dopadl vztah Lindy a Tomáše, když odjel do Singapuru?“ zavede Pavel řeč trochu jiným směrem. Bára nechápe, proč to teď mezi ně tahá. „Já přece nejsem Linda a ty nejsi Tomáš, to přece nemůžeš srovnávat.“
Navíc dodá, že letadlem je u ní za dvě a půl hodiny. „Báro, ty si to evidentně v hlavě už nějakou dobu promýšlíš, ale pro mě je to úplně nový. Nezlob se, ale tohle bez odstupu nepůjde…“
Premiérové díly seriálu Ulice sledujte každý všední den v podvečer na Nově a s předstihem na ONEPLAY.
