Tradice na Velikonoční pondělí: Vybírejte pečlivě, jakou barvu mašličky koledníkovi dáte

Stejně jako každý rok, i letos jsou tu Velikonoce. Křesťané si v tyto dny připomínají poslední chvíle Ježíše Krista, jeho ukřižování a následné zmrtvýchvstání. Tyto jarní svátky končí Velikonočním či Červeným pondělím. Velikonoční pondělí má také své nejrůznější tradice a zvyky. Znáte je?

REKLAMA

Pomlázka s koledou

Posledním svátkem Velikonoc je Velikonoční pondělí, které přichází na závěr „Pašijového týdne“. Oblíbenou tradicí, která připadá na tento den, je pomlázka, se kterou chlapci a muži vyráží do ulic a koledují. Obchází domácnosti, ve kterých na ně čekají děvčata. Koledníci je vyšlehají, řeknou básničku, a dívky je odmění výslužkou s malovanými vajíčky.

V závislosti na kraji, ve kterém se chlapci na koledu vydávají, se těmto pochůzkám říká šupačka, šmigrus či mrskačka. Důvodem ke šlehání rozhodně není žádné násilí, naopak. Pomlázka se odvozuje od slova „pomladit“, původně byly totiž dívky symbolicky poplácány proutkem neboli pomlázkou či tatarem upleteným z vrbového proutí proto, aby jim zůstalo mládí, zdraví, plodnost a krása. Koledování také doprovází různé básničky či říkanky.

Výslužka a odměna pro koledníky

Tradičně na tuto výpravu chodili především mladí a svobodní chlapci, aby dívkám naznačili svůj zájem. Jako odpověď jim pak tyto mladé dívky věšely na pomlázku barevné pentle a podle dané barvy koledníci poznali, zda je tato náklonnost oboustranná. Nejraději dostávali mašle červené barvy, což značilo lásku, modrá přinášela naději, díky zelené viděli zájem dané dívky a naopak žlutou nechtěl dostat nikdo, značila totiž nezájem.

Hlavní odměnou byla pak pro koledníky výslužka, do které většinou spadaly malované kraslice, které samy dívky ručně zdobily. Už v té době si mohli chlapci vykoledovat také drobné sladkosti a pochutiny, ti starší pak štamprle či nějakou tu korunu.

Hledání vajíček

V některých zemích se však tato tradice “vyšlehání” nedodržuje. Například v Německu či Rakousku se pro děti připravuje hledání vajíček, která jim doma či na zahradě schoval velikonoční zajíček.

V současnosti se s touto tradicí můžeme setkat i v některých českých domácnostech, u nás se traduje její souvislost s příchodem bohyně jara Ostary, která podle pověsti probudila jeden rok jaro o něco později. Když pak našla na zemi ptáčka, který měl zmrzlá křídla a nemohl létat, proměnila ho v zajíčka a aby nezapomněl, kým byl dříve, nechala mu schopnost snášet vajíčka.

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Veronika Šustrová
Veronika Šustrová
Píšu už docela dlouho a hodně mě to baví. Zajímá mě lifestyle, kultura, móda, ale třeba i psychologie, ekonomie a aktuální mezinárodní dění.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA