Dá se říct, že výpravy toulavých pouličních psů do vesmíru mají v Rusku tradici. Prvním byla Lajka, která v roce 1957 uhynula na orbitu. Dne 19. srpna 1960 se staly hrdiny SSSR dvě feny, které změnily historii kosmonautiky. Strelka (šíp) a Belka (veverka nebo „bělouška) se totiž staly prvními živočichy, kteří let na oběžné dráze přežili.
Psi namísto opic
Zatímco USA preferovaly pro vesmírné testování opice, Sověti vybírali psy. Důvodem byla dle Amusing Planet schopnost snášet dlouhá období nečinnosti, stejně jako odolnost vůči extrémnímu stresu. Výběr prováděný speciálními týmy v ulicích Moskvy se řídil jasnými pravidly – nejvýše 35 centimetrů výšky, váha do 6 kilogramů, věk 1,5- 3 roky.
„Zaprvé, kříženci opravdu splňují požadavky,“ řekla dle webu Gateway To Russia profesorka Adilia Kotovská, která psy na misi připravovala. „Nežijí příjemným životem, je tu zima, hlad. Což znamená, že jsou přizpůsobeni odlišným podmínkám. Zadruhé mají velmi dobrý vztah s lidmi, které považují za své pány.“
Výcvik pro hvězdy
Obě chycené feny se původně jmenovaly Kaplya a Vilna. Jeden z vědců jim ale z marketingových důvodů změnil jména na Belku a Strelku, což znělo více „západně“ a mělo přitáhnout více mediální pozornosti. Během tréninku byly umisťovány do stále menších kotců, kde se nakonec mohly jen postavit, sednout nebo lehnout. Podstupovaly centrifugu, hluk kosmické lodi a další testy.
Doslova Noemova archa
Družici Sputnik 5 s Belkou a Strelkou vypustil kosmodrom Bajkonur 19. srpna 1960. Kromě fenek byl uvnitř ještě šedý králík, 42 myší, dva potkani, mouchy, houby a rostliny. Kapsle se začala vracet k zemi po 27 hodinách letu a celkem 17 „kolečkách“, kolem planety.
Po dopadu byly obě zdravé, jen vystresované a bez apetitu. To se poměrně brzy vrátilo do normálu a vyšetření ukázala absenci trvalých následků. Obě feny teď čekala dráha celebrit.
Od poštovních známek po Kennedyho
Jejich kresba se objevila na poštovních známkách, fenky plnily kalendáře, plakáty, pohlednice – jakýkoli prodejný papír. Bělka strávila zbytek své pozemské pouti v moskevské zoo. Starali se tu o ni jako o královnu, denně ji navštěvovali lidé z kosmického programu. Její „kolegyně“ se stala součástí rodiny vysokého funkcionáře, kde se stala násobnou matkou.
Nezůstane kámen na kameni: Nález mince v Jeruzalémě připomíná Ježíšovo proroctví o pádu města
Jeden z jejích potomků se stal i dárkem americkému prezidentovi, respektive první dámě. Sovětský vůdce Nikita Chruščov se při návštěvě musel pochlubit psím úspěchem. Když se zmínil, že mají štěňata, zaznělo od Jaqueline: „Můžete mi jedno poslat?“ Ze spojení sovětské Pušinky a amerického Charlieho vzešla čtyři štěňata, tzv. pupníci. Kennedy žertovně spojil anglické „puppy“ pro štěně a sovětského Sputnika. Jejich potomci žili až do roku 2015.
Předehra pro člověka
Obě fenky prožily v klidu a pohodlí dlouhé životy a dnes lze v moskevském Muzeu kosmonautiky spatřit jejich vycpaná těla. Tento úspěch dal Sovětům důvěru v poslání člověka do vesmíru. Tím se za méně než rok, 12. dubna 1961, stal Jurij Gagarin.
Slunce, seno a osudy herců i neherců z Hoštic: Mnoho jich už nežije, Venca, Blažena, Miluna ani Jirka se herectvím neživí
Zdroje: CeskaTelevize, Zive, AmusingPlanet, GatewayToRussia
