Výlet do Zlína má svoje zvláštní kouzlo. Člověk tu narazí na červené cihlové továrny, které pamatují Baťu, projde se mezi domky pro dělníky a nakonec skončí na Baťově kanále. Víkend se tu dá strávit úplně v klidu, a přitom máte pocit, že jste se dotkli kusu historie.
Zlín jako začátek cesty
Kdo přijede vlakem do Zlína, ocitne se přímo uprostřed někdejší tovární čtvrti. Řady červených cihelených budov působí jako kulisa z jiného století. Přesto tu část areálu stále žije výrobou obuvi a připomíná, proč se právě Zlín stal symbolem českého průmyslového zázraku.
Město se kdysi proměnilo podle promyšleného plánu. Baťovy domky pro zaměstnance stojí v pravidelných liniích, ulice mají řád a architektura působí čistě a moderně i po desítkách let. Dodnes je Zlín učebnicí funkcionalismu, na kterou se jezdí dívat odborníci z celého světa.
Dominantou zůstává Baťův mrakodrap, někdejší sídlo firmy. Pojízdná kancelář v jeho útrobách patří mezi rarity, vyhlídková terasa zase nabízí pohled na celé město. V kavárně na vrcholu si kávu vychutnáte s pocitem, že jste na místě, kde se psaly dějiny českého podnikání.
Kulturní instituce a městské ikony
Jedním z nejdůležitějších zastavení je kulturní centrum s názvem 14|15 Baťův institut. Pod jednou střechou tu najdete muzeum se sbírkou obuvi, která patří k největším ve střední Evropě, i galerii výtvarného umění. Propojení kultury a průmyslu se zde ukazuje v plné síle.
Kousek odtud stojí Obchodní dům, Velké kino nebo tržnice, budovy navržené baťovskými architekty. Všechny dohromady vytvářejí centrum, které je stále živé. Přestože se v nich občas mění náplň, duch původní koncepce je stále patrný.
Silný dojem zanechává také Památník Tomáše Bati. Skleněná stavba na Gahurově prospektu se vždy večer rozzáří a připomíná člověka, který dokázal změnit tvář regionu. Pohled na ni patří k zážitkům, které si návštěvníci odvážejí jako symbol celé cesty.
Technické unikáty a cesty k vodě
Baťův region ale nekončí na hranici města Zlína. V Otrokovicích najdete stopy technických unikátů, v Napajedlích zase připomínku první výroby plastů v Československu. Každé město přidává vlastní kapitolu do baťovského příběhu.
Zvláštní místo má Baťův kanál. Vznikl ve 30. letech jako dopravní cesta pro lignit z Ratíškovic a dnes láká turisty na plavbu lodí. Proplutí plavební komorou má nádech malého dobrodružství. Nejedná se o atrakci na efekt, nýbrž o autentickou technickou památku, která funguje i po desítkách let.
Cestu do Vizovic pak doplňuje příběh nedokončené železnice. Byla plánovaná jako spojnice výroby se světem, ale nakonec zůstala jen v podobě torza. I tak dokazuje, jak velké byly Baťovy plány a jakým směrem chtěl posunout celý region.
Odkaz přesahující hranice
Baťův region se však rozlévá až za hranice Zlínského kraje. Vsetínský zámek, který v roce 1938 koupila Marie Baťová, ukazuje, že jejich zájem sahal i do kulturní oblasti. Další menší „Zlíny“ vznikly podle stejného vzoru v Třebíči, Sezimově Ústí nebo na Slovensku v Partizánském.
Na oficiálním webu batuvregion.cz se postupně objevují další místa spojená s odkazem obuvnického impéria. Je to rozcestník pro všechny, kdo chtějí vyrazit po stopách podnikatele, který dokázal propojit výrobu, město i život lidí.
Lesní vrah Viktor Kalivoda (†33): Policista, který vyhrál Chcete být milionářem, a chtěl vystřílet pražské metro
Zdroje: autor, batuvregion
