Terminátor 2: Neuvěřitelný honorář, předchůdce Photoshopu a rozladěný Schwarzenegger

Nestává se často, aby dvojka prakticky ve všech ohledech překonala jedničku. Zvlášť v případě, že má jednička kultovní status a stala se milníkem konkrétního filmového žánru. Terminátor 2 je však přesně tenhle případ. Kultovní klasická akční scifi jízda je mnoha kritiky i fandy považována za dost možná nejlepší scifi, jaké kdy přišlo na filmové plátno.

REKLAMA

Čekalo se na možnosti

Plány na pokračování byly na stole prakticky už v roce 1984 po vydání prvního. Ale podobně jako čekal Cameron na technologie kvůli Avatarovi, čekal u druhého Terminátora na lepší trikové možnosti. Ověřovacím snímkem se mu tak stala Propast z roku 1989. Tam zjistil, že má všechno, co potřebuje, a může se směle pustit do tohoto trháku.

Nová triková architektura – Photoshop

Kromě možností digitálních triků bylo nutné u mnoha z nich vymyslet stavbu doslova „od píky“. Pro mnoho expertů je tak právě druhý Terminátor počátkem naprosto nové éry trikové kinematografie. „Nejen, že se něco takového nedalo udělat před dvěma lety, ono to nešlo ani před týdnem,“ konstatoval k tomu trikový mág Dennis Muren.

Velkou roli v tom hrál zcela nový software, který pro proslulou společnost Industrial Light and Magic vyvinul její tehdejší zaměstnanec John Knoll. Jméno nezaniklo – byla to totiž první verze toho, co se později stalo celosvětové používaným Photoshopem.

Herecká nejistota

Úspěch stál na ústřední trojici, tedy Cameronovi, Schwarzeneggerovi a Lindě Hamilton. Nakonec na ně zapůsobil obrovský rozpočet snímku. Arnie si odnesl rovnou 15 milionů dolarů, což znamená, že jedno pronesené slovo mu vydělalo 21 000 dolarů.

Zničení Cyberdyne

Pasáž se zničením budovy Cyberdyne Systems, která vytvořila Skyneta, byl už v prvních verzích prvního dílu. Nakonec jej ale Cameron musel vystřihnout, objevil se ale na DVD bonusech. Nakonec tomu byl ale moc rád, protože tuhle pasáž považuje za srdce druhého Terminátora.

K nerozeznání od skutečnosti

Úvodní snová sekvence s jadernou explozí pochází z rukou Stana Wintona, právem považovaného za mága vizuálních efektů. Celé hodiny studoval záběry reálných jaderných detonací, až vytvořil jeden z prvků, který film proslavil. Winton vytvořil detailní miniaturu, kterou nechával opakovaně likvidovat tlakovými vlnami. Několik jaderných fyziků pak uvedlo, že jde o nejautentičtější jadernou explozi na filmovém plátně vůbec.

Nekompromisní režisér

Miroslav Donutil konstatoval o režiséru Krejčíkovi, že „bije herce a na place jí i trávu“. Natáčení pod Jamesem Cameronem bylo neuvěřitelně nekompromisní a on sám hrozně agresivní. Někteří členové štábu začali po několika měsících práce nosit trička s nápisem „Terminátor 3: Beze mě“. Kdoví, jak by jeho přístup popsal Donutil.

Arnieho krvavý chtíč

Arnoldovi se v roli vraždícího stroje nejdříve nezamlouvalo, že tentokrát nikoho nezabije. „Nemohl bych jich pár sejmout aspoň na začátku, než mi to John zatrhne?“ zeptal se režiséra frustrovaně. „Řekl jsem mu to, co říkám vždycky, když se mi herci snaží měnit scénář: NE!“ vyjádřil se později Cameron.

Terminátor 2: Den zúčtování můžete zhlédnout na Nova Cinema v úterý 1. dubna od 20:00.

Zdroje: CSFD, iPrima, NewMag

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA