Technologická nostalgie 90. let v Česku: Od 486ky po legendární Nokii 5110

Roky krátce po sametové revoluci znamenaly změny ve všech oblastech lidského života. Nevyhnulo se to ani domácím počítačům. Ačkoli se stále jednalo o velkou investici (cca 20 000 Kč), stále více lidí si pořizovalo první PC. Před příchodem legendární 486ky tu byly modely Atari nebo ZX Spectrum.

REKLAMA

Od kazet po diskety

Sinclair ZX Spectrum (neboli „Speccy“) sestával z centrální jednotky integrované do malé pogumované klávesnice. Commodore 64, Atari a Sinclair patřily k prvním domácím počítačům, které byly dostupné pro kohokoli.

Tato zařízení se zapojovala do běžné televize, bylo na nich možné programovat i hrát hry. Ty se (opravdu dlouho) nahrávaly z kazet. Kolovaly i návody na programy a jedním z hitů bylo vytvořit na monitoru obraz britské vlajky nebo hvězdy.

Přichází legenda

V roce 1989 uvedl Intel procesor Intel 80486, který mezi hráči i běžnými uživateli zlidověl jako „486ka“. Počítač přicházel se samostatným monitorem, krabicovou jednotkou (obvykle plochá), klávesnicí, myší i možností tiskárny. Zkrátka většinou periferií, které se od té doby nezměnily.

Do roku 1995 dominoval kompatibilním počítačům DOS (Disk Operating System), tedy operační systém s textovým uživatelským rozhraním a typicky modrým designem. Mladá generace té doby si pak předávala na disketách programové sady (textový editor T602) a samozřejmě došlo i na hry.

Windows

První verze Windows 3.1 byla Microsoftem vydána 6. dubna 1992. Stejně jako má dneska část uživatelů dualboot například Windows a Linuxu, fungoval tehdy režim Windows a již zmíněného DOSu. Podpora původních Windows trvala až do roku 2001, ale tehdy už jely všude verze 95 či vyšší.

Vytáčený internet

Kdo měl ke konci milénia přístup k celosvětové síti, byl mezi vrstevníky králem. Dnes prakticky nenajdete lokalitu bez pokrytí, tehdy to bylo skoro naopak. Šťastnější si občas zasurfovali u rodiče v práci, ti opravdu vyvolení měli doma drahé vytáčené připojení. Rychlost byla v rámci desítek kb/s, což znamenalo ukládání maximálně obrázků nebo textových souborů.

Mobilní telefony

Ačkoli mají mobily samotné dlouhou historii, do středu Evropy přichází věci vždycky trochu se zpožděním. Ve větším, respektive osobním nefiremním měřítku se u nás tak ujaly až někdy v polovině 90. let.

Naprostým držákem a klasikou tehdejší doby se stala Nokia 5110. Hodně lidí si ji oblíbilo do mnohem pozdějších let, kdy byly k dispozici mnohé další modely. Tahle „cihla“ sice neměla moc funkcí, vyvažovala to však robustností a vynikající výdrží. Celkem bez nadsázky vám ten telefon mohl spadnout z patra na parkoviště a bez problémů přežil.

1 – NEC Cellstar 500 series, 2 – Nokia 2110 series (1994), 3 – Nokia 5110 (1998), 4 – Kyocera 2135 (2002), 5 – Audiovox CDM8300, 6 – Samsung SCH-A650 (2004), FOTO: Thief12, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Díly, kryty, baterie

Zatímco dneska uživatelé rootují Android a používají desítky aplikací na nejrůznější vychytávky a dálková ovládaní, dříve byly telefony prakticky nerozbitné. Ne, že by se při pádu nebo jiné nehodě nerozletěly na díly. Ale ty díly bylo možné celkem bez potíží smontovat zase dohromady.

Vnější kryty se daly bez problémů odloupnout, baterie vyjmout a vyměnit za novou. S malým křížovým šroubovákem se i laik dostal doslova „do střev“. A telefon fungoval dál, nebo ho samozvaný opravář opravdu odepsal a bylo potřeba navštívit servis.

Při pohledu na minulá léta se tak nabízí otázka, nakolik jsou smartphony s tunou aplikací způsobujících často závislost a desítkami více či méně stupidních her opravdu pokrokem.

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA