Stěhující se kostel zní jako bláznivá komedie nebo případ pro Muldera a Scullyovou. Jenže přesně tohle se stalo se sakrální stavbou v severočeském Mostě. Konkrétně jde o kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl v roce 1975 přesunut o 841 metrů, čímž byl zachráněn před totální destrukcí. A dostal se i do Guinessovy knihy rekordů.
Zkáza nebo záchrana?
Všechno to začalo rozhodnutím československé vlády číslo 612 z 18. listopadu 1964. Dekret nařídil záchranu děkanského kostela při těžbě uhelných zásob pod městem Most. Celé historické město mělo totiž padnout, protože pod ním ležely odhadem asi dva miliony tun vysoce kvalitního hnědého uhlí.
Ve hře bylo tehdy hned několik variant, jak se stavbou naložit. Tedy ponechat ho na místě, nebo jej rozebrat a dopravit někam po jednotivých kusech. Rychle se ale ukázalo, že tímto postupem by ztratil na své historické hodnotě. Nakonec vyhrál plán nejambicióznější, tedy přesun stavby vcelku.
Jak vyřešit nemožné
Taková operace zní nemožně kdekoli jinde než v kreslených filmech. V realitě byl tímto úkolem pověřen strojní inženýr Jiří Souček. Ten měl zajistit kostel během celé operace ve vodorovné poloze, aby “odchylka od vodorovné transportní roviny nečinila nikdy více než jeden milimetr”. Jenže dráha přesunu nebyla čistá rovina, šlo o oblouky i nakloněný terén.
Nový program
Inženýr proto vyvinul a vyrobil speciální snímače polohy i nový program. Ten zhruba každých 30 sekund zachytil údaje snímače a pak prováděl další složité propočty. „První prototyp snímače Jiří vyrobil doma v garáži. Přesun řídil počítač, jádrem výpočetního systému byl kalkulátor americké firmy Hewlett-Packard, do kterého musel Jiřího tým vyvinout velmi složitý software pro nakládání, jízdu i ukládání kostela,” vzpomínala dle Deníku jeho manželka Věra Součková.
Paradox normalizace
Součkova situace navíc ukazuje prapodivné chování normalizační doby i režimu. Pro jeho postoj ke vstupu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 ho postihly normalizační čistky. Během prověrek ho bez váhání označil za okupaci, takže musel opustit ČKD Polovodiče. Jenže jeho schopnosti režim potřeboval, takže se dostal až k projektu takového kalibru.
Nejpomalejší a nejtěžší
Stěhování začalo 30. září 1975 a trvalo do 27. října. Stavba se posunovala na celkem čtyřech kolejích, zezadu tlačily a zepředu brzdily čtyři hydraulické válce. I ten nejmenší pohyb stavby sledovaly vodováhy a elektronická čidla, hlavně výškové odchylky vůči terénu. Dodnes je také zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejtěžší předmět přepravený po kolejích.
Výsledek byl naprosto impozantní, cesta dlouhá 841,1 metru byla zdárně překonána rychlostí 2,16 centimetru za minutu. Základem transportu bylo 53 transportních vozíků od Škody Plzeň a “zásilka” vážila i s výztuhou a podvozkem cca 12 000 tun. Umělci využili akci v satiře na režim, pro který se projekt stal výkladní skříní režimního pokroku i péče o památky. Kvůli těžbě uhlí ale spousta dalších památek zanikla.
Kuriózní historie hradu Buchlov: V nejtemnější komnatě leží egyptská mumie stará 2 000 let
Zdroje: autor, CeskaTelevize, Denik, iRozhlas, PlusRozhlas, KostelMost
