Před víc než třiceti lety vznikl film, který pořádně zamíchal kartami české kinematografie. Komedie Tankový prapor podle románu Josefa Škvoreckého byla prvním filmem po revoluci, který se točil ze soukromých peněz. Z natáčení plného nervů a hrozících průšvihů se nakonec zrodil jeden z nejnavštěvovanějších českých filmů devadesátek.
Film, který se rodil na hraně zákona
Když se režisér Vít Olmer pustil do Tankového praporu, rozhodně to nebyl běžný film. Podle Českého rozhlasu vznikal v podstatě nelegálně, protože tehdy pořád platil starý zákon z roku 1945 o znárodnění a filmovém monopolu. Všechny filmy tehdy mohlo natáčet pouze studio Barrandov. Společnost Bonton se tak ocitla v právním vakuu a podle historika Jana Křipače z Národního filmového archivu hrozilo, že filmaři skončí u výslechu.
Produkční tým čelil kromě byrokracie také technickým problémům. Z armádních skladů dorazilo patnáct tanků T-34 ze Slovenska, z nichž většina byla nepojízdná. Štáb je musel svépomocí opravovat, aby působily alespoň provozuschopně. Natáčení probíhalo na tankodromu v Podbořanech a v kasárnách v Berouně, často v mrazivých podmínkách zimy 1990–1991.
Zakázaný román a filmový hit
Josef Škvorecký napsal Tankový prapor v době, kdy se o podobných knihách mluvilo jen šeptem. Byla polovina padesátých let, vojna znamenala spíš trest než službu a jakákoli narážka na absurditu režimu byla nebezpečná. Text skončil v šuplíku a mezi čtenáři koloval potají, opisovaný na tenkém papíře přes průklepák.
Když Škvorecký po roce 1968 odešel do Kanady, vzal příběh s sebou. Tam s manželkou Zdenou Salivarovou založil nakladatelství Sixty-Eight Publishers a vydal román pro krajany v exilu. Do Československa se ale kniha dostala až po sametové revoluci. V roce 1990 se objevila v knihkupectvích a lidé ji rozebrali během několika dní. Byla to událost, o které se mluvilo všude.
Film vznikl záhy poté. Scénář napsali Radek John a Vít Olmer, John ho stihl během dvou týdnů. Do hlavní role Danyho Smiřického obsadil Olmer Lukáše Vaculíka, vedle něj se objevili Miroslav Donutil, Roman Skamene, Vítězslav Jandák, Simona Chytrová a Martina Adamcová. A právě s Chytrovou se Olmer při natáčení seznámil a později si ji vzal.
Hudbu složil jazzman Martin Kratochvíl. Jeho bluesové motivy vystihly náladu padesátých let lépe než jakákoli vojenská hudba. Film stál okolo patnácti milionů korun, což tehdy bylo jmění.
Premiéra, která vstoupila do dějin
Slavnostní premiéra v Praze 29. května 1991 patřila k největším událostem roku. Před Palácem kultury stáli vojáci v růžových helmách, hrála vojenská kapela, rozdával se guláš i pivo a na závěr nechyběl ohňostroj. Autor předlohy Josef Škvorecký přiletěl na akci vrtulníkem, mezi hosty byli i Adina Mandlová, Vladimír Dlouhý a Pavel Rychetský.
Film se okamžitě stal diváckým fenoménem. V roce 1991 ho viděly více než dva miliony diváků a promítal se přes pět tisíckrát. Z hlediska návštěvnosti tak překonal i pozdější hity jako Obecná škola či Kolja. Přestože kritika měla výhrady, že snímek zjednodušuje předlohu, publikum ocenilo jeho humor a otevřenost vůči vojenským absurditám.
Olmer sám na filmu téměř nic nevydělal, podle dostupných informací inkasoval za režii pár tisíc korun. Přesto z Tankového praporu zůstal milník české kinematografie, který symbolizoval přerod domácí tvorby po pádu komunismu.
Perličky z natáčení, o kterých se dodnes vypráví
Tankový prapor nevznikal v klidu ani na place. Podle tehdejších členů štábu se filmaři potýkali s problémy od prvního dne. Armáda například nesměla za peníze poskytovat svou techniku, takže filmaři museli žádat o výjimku přímo náčelníka generálního štábu.
Kultovní se stala i scéna, v níž vojáci zdraví vězněnou četařku Babinčákovou. Herečka Martina Adamcová tehdy vzpomínala, že v kasárnách byla zima, kolem dav přihlížejících zvědavců a do toho kamera běžela dál. „Bylo to šílené, ale vznikla jedna z nejslavnějších scén filmu,“ řekla později pro Českou televizi.
Kuriózní momenty nechyběly ani mimo záběr. Během natáčení se mezi herci šířily různé drobné žerty, ale i napětí. Herec Vítězslav Jandák tehdy prý přebral kolegovi Vlastimilu Zavřelovi přítelkyni, což atmosféře moc nepřidalo. A Lukáš Vaculík s Simonou Chytrovou, jejichž postavy měly ve filmu milostnou scénu, ji museli natáčet v panelákovém bytě, kde je sledovali sousedé z protějších oken a nakonec jim dokonce zatleskali.
Legendární Tankový prapor se vrací na obrazovky. Televize Seznam ho odvysílá ve čtvrtek 30. října 2025 ve 20:10 a kdo premiéru nestihne, může si ji pustit znovu v sobotu 1. listopadu ve 22:25.
