Světlana Nálepková ve čtvrtek oslaví šestašedesáté narozeniny a její životní energii by jí mohl leckdo závidět. Po letech bouřlivého života našla klidný domov na Berounsku, kde žije v těsné blízkosti rodiny své dcery. Její nedávný upřímný komentář k současné situaci ve společnosti ale potvrdil, že si rozhodně nenechá všechno líbit.
Nečekaná smršť na sociálních sítích
Zpěvačka nedávno vystupovala na zahradní slavnosti v Praze 9 a v místní školní šatně ji zaujal portrét prezidenta Petra Pavla. Snímek si vyfotila, sdílela na svém Instagramu a připojila k němu zhodnocení české politické scény s přáním lepší vlády. Okamžitě se však strhla obrovská vlna negativních reakcí.
„Bojím se o národ, protože si myslím, že to není v pořádku,“ vysvětlila své pohnutky. V záplavě dvanácti set komentářů pod jejím příspěvkem našla jen dvě pozitivní zprávy. „Dostala jsem to tedy pořádně. Vím, že jsou to dezoláti, ale nechápu, proč jsou na mých sítích,“ podivovala se Nálepková s tím, že podobnou odezvu ve svém životě ještě nikdy nezažila. Současná reprezentace jí podle jejích slov vůbec nevyhovuje a obává se věcí, které se aktuálně dějí ve světě.
Únik z Prahy na klidný venkov
Potřebný odstup od stresu a tlaku velkoměsta dnes herečka nachází ve svém venkovském sídle. Po rozvodu se rozhodla opustit rušnou Prahu a vybudovala si nové zázemí v přírodě. Na Berounsku objevila ideální dům, který následně kompletně zrekonstruovala. Dnes v něm žije pod jednou střechou se svou dcerou Josefínou a vnoučaty.
Každá generace má sice svůj vlastní oddělený prostor a vchod, obě rodiny se ale potkávají u velkých večeří a naprosto přirozeně si pomáhají. Zpěvačka často tráví večery hlídáním vnoučat, dcera se jí na oplátku stará o zvířata během divadelních zájezdů. Přímo v domě si Nálepková nechala vybudovat prosklenou výhlednu, ve které pro zájemce pořádá osobní seberozvojové semináře.
Hledání rovnováhy po rodinných zlomech
K současné vyrovnanosti ji přivedlo studium buddhismu a těžké rány z minulosti. V dětství musela čelit otci, který doma vládl velmi tvrdou rukou a potýkal se se závislostí na alkoholu. Otevřený konflikt mezi nimi vyvrcholil na konci osmdesátých let. Nálepková tehdy připojila svůj podpis pod petici Několik vět.
Když její jméno přečetli ve vysílání zahraničního rozhlasu, otec zkolaboval a skončil v nemocnici. Následně dokonce doporučoval jejímu tehdejšímu manželovi, aby herečku udal a nechal jí z politických důvodů odebrat dceru. Tyto hluboké šrámy si začala léčit až po letech pomocí regresních terapií a odletěla do Himálaje. Při první cestě do hor ji sice okamžitě postihla vážná výšková nemoc, při dalších návštěvách ale v tamní filozofii objevila zcela nový přístup k životu.
Vztah s pevně danými pravidly
Současnou životní pohodu doplňuje i její vztah s partnerem Zdeňkem Kovářem. Tvoří pár přes tři roky a Kovář bývá častým hostem u společných rodinných stolů. Společné sestěhování a budování jednoho domova ale Nálepková jednoznačně vylučuje. Rozhodnutí žít odděleně přitom nepramení z jejího vlastního přesvědčení.
„Pro mě je pořád soužití a sdílení s partnerem příjemnější,“ přiznala zcela otevřeně. Sama považuje za krásné, když dva lidé dospějí do fáze společného bydlení. V jejím současném svazku k tomuto kroku ale už nikdy nedojde a oba tak nadále zůstávají ve svých domovech. Herečka se proto plně soustředí na svou rodinu a milované divadlo. Před velkými sály dává často přednost komornějším recitálům. Úspěšně vystupuje s pásmem francouzských šansonů a do repertoáru nově zařadila také hudební projekt složený z písní Hany Hegerové.
