Svět byl několikrát na pokraji zkázy: Nejznámější jaderné krize v dějinách lidstva

Se stále nekončícím konfliktem ve východní Evropě jsou průběžně v médiích zmiňovány i jaderné zbraně, jejich možné použití a také reálná nebezpečnost. Není to ovšem poprvé, co se svět aspoň slovy použití této skupiny zbraní přiblížil. Karibská krize ale nebyla jediným momentem, kdy byl svět skutečně krok od naprosté nukleární zkázy. Které další případy z historie známe?

Korejský konflikt a horko na 38. rovnoběžce

Korejská válka bývá často (a právem) označována jako první válka v atomovém věku. Poprvé od druhé světové války totiž hrozilo jejich použití v boji. Generál Eisenhower přišel s nápadem použití arzenálu už v červnu 1950. Prezident Harry Truman pak nařídil vytvoření zázemí pro jaderný úder na americké základě ostrova Guam, zatím ale bez munice.

Na tiskové konferenci pak prezident prohlásil, že: „USA podniknou všechny kroky k zastavení komunistů včetně použití všech dostupných druhů zbraní.“ Jistotu zahrnutí jaderných zbraní potvrzuje rozkaz z dubna 1951. Ten nařizoval přesunout na Guam z Kalifornie materiál pro kompletaci celkem devíti pum. V listopadu 1950 totiž vyjádřilo souhlas s použitím jaderného arzenálu 45 % veřejnosti.

Prezidentova administrativa od použití definitivně upustila až po urgenci Anglie. Ta se obávala eskalace konfliktu s Čínou.

USA hlídají Tchaj-wan

Asie se krok od jaderné války ocitla během dosti vleklé čínské občanské války. Bojovníci Kuomintangu se v roce 1949 po mnoha porážkách stáhli na ostrov Formosa (dnes Tchaj-wan), ale oddíly vůdce Mao Ce-tunga hrozily místním vyloděním.

USA zaujaly neutralitu, jejich 7. flotila měla za úkol „zabránit kontaktu obou stran“. O čtyři měsíce později ale prezident Eisenhower jasně prohlásil, že pokud se čínští komunisté vylodí, 7. Flotila bude ostrov bránit. Pro dodání váhy prohlášení dopravili námořníci jaderné zbraně na Okinawu.

Hodiny těsně před půlnocí

Karibská neboli kubánská krize je nejznámějším případem, kdy se svět ocitl skutečně „za minutu dvanáct“. V roce 1959 svrhli partyzáni vedení Fidelem Castrem vládu diktátora Fulgencia Bastily. V USA začaly obavy, že se pro SSSR stane Kuba branou do Latinské Ameriky.

Mohlo by vás zajímat:

Desítka filmů z 90. let, které definovaly naše dětství a dospívání a stojí za zhlédnutí

V dubnu 1961 se na ostrově vylodily proticastrovské jednotky, akce ale zkrachovala. Pro SSSR to však byl signál k zahájení tajné operace Anadyr. Sověti totiž vyslali na Kubu kontingent včetně raketové divize disponujícími odpalovači balistických střel. S doletem 3 500 km by to SSSR dovolilo zasáhnout cíle na většině území Spojených států.

Samotná krize vypukla koncem srpna 1962, kdy průzkumný letoun odhalil právě tato zařízení. Prezident Kennedy tak stál mezi dvěma volbami. Buď sovětskou základnu zničí přímým útokem, nebo ostrov izoluje pomocí námořnictva. V říjnu 1962 zvolil druhou možnost a americké raketové ponorky se současně přiblížily na dostřel území SSSR.

Východisko?

Všechno ještě vyhrotilo sestřelení amerického letounu 27. října 1962. Sovětské lodě se zastavily na hranici blokády a stačilo, aby komukoli povolily nervy. Jaderná válka byla skutečně milimetr od zahájení. Téhož dne se ale Kennedy dohodl s Nikitou Chruščovem a na obou stranách začaly ústupky. Blokáda skončila v listopadu a zmizela hrozba přímé konfrontace obou velmocí.

Rok 1968 a atomovky za „humny“

Veškeré dosavadní případy probíhaly poměrně daleko od nás. Roli v plánech obou táborů jsme ale sehráli v polovině 60. Let. Naše poloha mezi Východem a Západem z nás totiž dělá jedno z nejlepších jaderných „hřišť“ celé Evropy.

V roce 1960 přijal Sovětský svaz navíc novou jadernou doktrínu určenou přímo pro Evropu. Obsahovala dva hlavní principy – nejlepší obrana je útok a jeho nejlepším nástrojem jsou jaderné zbraně.

Neblíže skutečnému konfliktu jsme tak byli při invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Hlavní jednatelé NATO totiž neměli jistotu, jestli pohyb armád skončí na hranicích s Německem, nebo budou postupovat dále na západ. Krizový plán počítal s jadernými zbraněmi jako jediným reálně funkčním způsobem zadržení postupu. V jiné verzi bylo naše území cílem pro odstrašující jaderný úder.

Inferno Vietnamu

Vyčerpávající a neutuchající boje ve Vietnamu měla v roce 1964 ukončit právě jaderná hlavice. Tehdy se prezident Nixon rozhodl, že dá jasně najevo své odhodlání ji použít. V říjnu 1969 se proto v rámci operace Velké kopí vznesly strategické bombardéry, které tři dny kroužily po sovětských hranicích.

Mělo to ukázat ochotu Nixona rozpoutat třetí světovou válku, pokud SSSR nepřestane podporovat Severní Vietnam. Ukázalo se však, že Kreml má pevnější nervy. Sověti neustoupili a USA letadla po třech dnech patrol odvolaly.

Mohlo by vás zajímat:

Ulice příští týden: Hejlová se vrací, výhružky i hromadné výpovědi, Blanka na tenkém ledě a svatební tahanice