Svatojánská noc – jedna z nejvýraznější tradic. Koná se v podvečer svátku svatého Jana Křtitele. Vznikla jako propojení oslav svátku Jiřího a oslav letního slunovratu. Její kořeny sahají jak do pohanských, tak křesťanských tradic. Noc plná magie, kouzel, lásky a síly. Přetrvávají nějaké tradice i dnes, nebo jsou tyto oslavy pomalu v zapomnění?
Svatojánská noc otevírá brány do léta
Svatojánská noc je velkým evropským lidovým svátkem. Dnem, který nám otevírá pomyslné brány do léta. Koná se na oslavu letního slunovratu a svátku Jiřího Křtitele – proroka a kazatele, který připravoval lid na příchod Vykupitele.
K tomuto dni se neodmyslitelně pojí ohně, které se v dávných časech zapalovaly na kopcích. Přes zapálené ohně se skákalo – věřilo se totiž tomu, že to člověku přinese pevné zdraví. Mladé zasnoubené dvojice skákaly přes oheň proto, aby měly šťastné manželství.
Nejtajemnější noc v celém roce
O Svatojánské noci se mluví jako o jedné z nejtajemnějších a nejzajímavějších nocí z celého roku. Dlouhé generace chodívaly na sběr bylinek. Hledal se květ zlatého kapradí a také poklady ukryté ve skalách. Hojně se slavilo, tančilo a konaly se nejrůznější rituály.
Oslavovala se zeleň, sluneční svit, teplo a zkrátka veškerý život. Neodmyslitelnou součástí Svatojánské noci byla také kouzla – týkala se zdraví bohatství, zejména pak lásky.
Kouzla na Svatojánskou noc
Lidé vkládali do kouzel během této noci velké naděje. Chtěli si přivolat zdraví, štěstí a také lásku. Věřilo se tomu, že bylinky nasbírané v předvečer svátku svatého Jana mají ty nejsilnější účinky. Ženy a dívky byly přesvědčené, že jim nasbírané bylinky mohou přinést vytoužený vztah a manželství.
Zvykem bývalo s úderem půlnoci nasbírané květy svinout do věnečku a ten poté položit pod polštář. To se dělalo proto, aby se budoucí manžel dívce zjevil ve snu. Někde je zase házely do vody a chlapci, kteří toužili po dívčině či ženině pozornosti, se je snažili vylovit. Aby měl věneček tu správnou moc, musel být svinut z devatera nebo alespoň sedmera kvítí.
Miloval muže, práci i život. Herec Jaroslav Šmíd alias doktor od jezera hrochů zemřel nečekaně a příliš brzy
A jaké bylinky se sbíraly? Na loukách je najdete i dnes. Šlo o řebříček a jitrocel, heřmánek a mateřídoušku, diviznu a třezalku. Právě třezalce se přezdívá bylina svatého Jana. A ještě jedna zajímavost: během sbírání se muselo mlčet, dívky se nesměly ohlížet, bylinky měly sbírat s láskou a pokorou.
Svatojánské ohně
Jak už bylo řečeno – k této noci mimo jiné patřily také Svatojánské ohně. Ty symbolizovaly slunce, které bylo v tomto období na vrcholu sil. Postupem času se od zapalování ohňů vzhledem k možnému riziku požáru začalo postupně upouštět a dnes už se tato tradice dodržuje jen výjimečně.
Bylo dovoleno, co se jindy nesmí
Ačkoli je Svatojánská noc spojena s magií lásky, nelze už tak úplně říci, že by se během této noci dbalo na věrnost. Možná právě naopak. Tradovalo se, že právě během Svatojánské noci je dovoleno to, co se jindy nesmí.
Nebývalo žádným překvapením, že v tuto noc vznikaly nové páry, které se společně vypravovaly do lesa za dalšími kouzly. Šlo o dnešní „aférku na jednu noc“.
Autem do Itálie: Mýtné, doklady, povinná výbava, termíny a na co si dát pozor
Zdroje: Novinky, Horoskopy Blesk, Spektrum zdraví, Maminka
