Případ Ľudmily Cervanové patří k nejdéle trvajícím a nejrozporuplnějším kauzám slovenské justice. Od léta 1976 až po rozhodnutí soudů po roce 2000 se z jednoho zmizení studentky stal symbol nedůvěry k vyšetřování, sporných důkazů a protichůdných interpretací. Dodnes se vedou spory o tom, zda byl verdikt výsledkem pečlivé práce nebo justičního omylu.
Zmizení studentky a první vyšetřování
V pátek devátého července 1976 odešla dvacetiletá medička Ľudmila Cervanová z bratislavského klubu UNIC, kde trávila večer se spolužáky v rámci letní brigády. S sebou měla cestovní tašku a plán jet nočním vlakem do Košic. Na vlak však nedorazila. O několik dní později bylo vyhlášeno pátrání a začal rozsáhlý sběr svědectví mezi studenty, zaměstnanci kolejí i řidiči, kteří se v daný večer pohybovali v oblasti Mlynské doliny.
Její tělo bylo nalezeno sedmnáctého července v říčce Čierna voda u obce Kráľová pri Senci. Identifikaci provedl otec oběti podle osobních předmětů. Už tehdy se vyšetřování ocitlo v napětí mezi tlakem veřejnosti, rodiny i dobového prostředí. První vytipovaní podezřelí byli později propuštěni a případ byl v roce 1977 odložen s konstatováním, že pachatel není znám.
Návrat případu a obrat k nitranské skupině
Zlom nastal po dopise matky oběti adresovaném prezidentu republiky. Vyšetřování převzal nový tým, který znovu analyzoval desítky výpovědí a zaměřil se na okruh mladíků z Nitry, kteří se měli pohybovat v klubu UNIC. Operativní práce i utajený dohled přinesly nové scénáře průběhu večera a vytvořily ucelenou verzi o pohybu skupiny podezřelých.
V červnu roku 1981 bylo zadrženo sedm mužů. Někteří z nich uvedli, že k doznáním je přivedl psychický tlak. Jiní obvinění odmítali vinu od prvního výslechu. První proces v roce 1982 skončil rozsudkem o vině všech sedmi obžalovaných. Nejvyšší soud o rok později rozhodnutí potvrdil.
Porevoluční zlom, nové pochybnosti a návrat k procesu
Po roce 1989 se větší část společenského života začala kriticky vracet k soudním kauzám minulého režimu. V březnu roku 1990 Nejvyšší soud ČSFR rozsudek zrušil a označil původní řízení za zatížené významnými procesními chybami. Obžalovaní byli propuštěni a spor se přesunul do další éry.
V následujících letech se objevovaly další okolnosti, které část veřejnosti interpretovala jako důkazy o možném pochybení. Některé výpovědi svědků poukazovaly na nátlak při výsleších, jiné zase uváděly rozpory mezi událostmi v klubu UNIC a jednotlivými časovými stopami. Objevila se i polemika o interpretaci odborných posudků a rekonstrukcí.
Vedle toho existovala rozsáhlá skupina vyšetřovatelů, prokurátorů a soudců, kteří trvali na tom, že důkazy a propojené výpovědi poskytují dostatečný rámec pro potvrzení viny.
Konečné rozhodnutí a trvající kontroverze
V lednu roku 2004 soud znovu rozhodl o vině šesti obžalovaných. Po odvolání následoval verdikt Nejvyššího soudu Slovenské republiky z prosince 2006, který rozsudek potvrdil a u některých obžalovaných tresty navýšil. Tím byla kauza formálně uzavřena.
Případ však žije dál. Rozděluje veřejnost, odborníky i média. Dokumentaristé i spisovatelé představují nové interpretace a upozorňují na odlišné čtení svědeckých výpovědí či archivních materiálů. Rodina oběti naopak považuje rozhodnutí soudů za jediné možné vyústění.
Příběh tak nezískal jedinou finální podobu. Stal se symbolem toho, jak komplikovaná může být snaha o rekonstrukci událostí, které se odehrály v atmosféře dobového tlaku, lidských omylů, rozdílných vzpomínek a právních nedostatků.
Proč jde o nejkontroverznější proces desetiletí
Na kauze Cervanové se dodnes ukazuje, jak obtížné je skloubit práci policie, soudu a veřejnosti v příběhu, kde proti sobě stojí dvě zcela odlišné verze událostí. Jedna je podložena soudními verdikty a rozsáhlým spisem. Druhá vychází z pochybností o průběhu výslechů, z časových nesrovnalostí a z nových interpretací dokumentů.
Tento střet dvou světů vytváří okolo případu atmosféru, která přetrvává několik generací. Jedním z důvodů je i skutečnost, že příběh obsahuje silné osobní roviny, politické pozadí dané dobou a nezodpovězené otázky, které už možná nikdy nebudou vyjasněny.
Příběh inspiroval knihy, filmy i dokumenty. Režisér Robert Kirchhoff natočil snímek Kauza Cervanová, který otevřel otázku, zda nebyl proces zmanipulován. Pro matku zavražděné to však nebyl soudní spis. Byl to boj o pravdu a o jméno dcery, která se už z červencové noci nevrátila.
Česká scenáristka Markéta Zinnerová podle tohoto případu napsala scénář k filmu Bolero. Někteří z odsouzených se poté obrátili na soud, protože se cítili poškozeni tím, že byli ve filmu označeni za pachatele. Soud ale jejich žaloby zamítl.
Další true crime články
- Chtěl odejít z firmy, místo toho ho zavraždili. České vraždy ukazují případ, který otřásl Českobudějovickem
- Lesní vrah Viktor Kalivoda (†33): Policista, který vyhrál Chcete být milionářem, a chtěl vystřílet pražské metro
- Před 50 lety dopadli Patty Hearstovou, lupičku z prominentní rodiny. Dodnes není jasné, zda byla obětí, nebo viníkem
- Orličtí vrazi dnes. Ve vězení zůstal jen Černý, Kopáč je mrtvý a tři členové gangu žijí s novou identitou na svobodě
