Dynastie Lucemburků vládla českému království i Svaté říši římské ve 14. a první polovině 15. století. Jejím nejslavnějším příslušníkem je bezesporu Karel IV. Pokud jde o rozvoj Prahy, už během 10. století se formovala jako sídlo moci. Přemyslovci si tehdy zvolili sídelní město, tento vzestup ještě zesílil právě za vlády císaře Karla IV.
Čtvrtě a stavby
„Nezapomeň paní, že je prvním vladařem Evropy.“ Tak popisuje arcibiskup Arnošt z Pardubic Karla IV. jeho ženě v muzikálu Noc na Karlštejně. Karel IV. byl nejen nejvýznamnějším Lucemburkem na našem trůně, ale také jedním z nejvýznamnějších panovníků naší historie. Položil základní kámen katedrály svatého Víra, Václava a Vojtěcha.
Dále nechal postavit Karlův most a založil Nové Město pražské. Tím došlo k výraznému rozšíření území Prahy. Nesmíme zapomínat na Univerzitu Karlovu, jednu z nejstarších v Evropě. Právě chvíle, kdy se Karel IV. rozhodl v Praze usídlit, je počátkem jejího zlatého věku, současně éry klidu a míru.
Centrum říše
„Vyřiď pane vévodo svým krajanům, ať činí ve svých zemích to, co já v Čechách. A bude dobře v Evropě.“
Vlastimil Brodský jako Karel IV., Noc na Karlštejně
Nešlo totiž jen o hlavní město českého království, Praha se tím pádem stala centrem Svaté říše římské. Snad právě odsud pochází pozdější slangový název, kdy se Praze přezdívá „tajné hlavní město Evropy“. Císař chtěl obnovit český stát, který nalezl ve zpustlém a zuboženém stavu.
V té době měla Praha více obyvatel než Norimberk i Londýn, cca 40 000. V roce 1338 tak staví radnici na Starém městě, o dekádu později zakládá Nové Město pražské s centrem na Koňském trhu, dnešním Václavském náměstí. Nové město bylo obehnáno hradbami, vznikly čtyři hlavní brány.
Fotbalová legenda Petr Rada míří do Ulice: Rozhýbal Peška a překvapil Evžena
Rozkvět a rozvoj
Praha se záhy stala městem obchodu i řemesel, vznikaly kostely. Protože byl Karel zbožný a přesvědčený křesťan, snažil se vytvořit nový Jeruzalém. Současně netrpěl dlouhé prodlevy ve stavbách, takže všechno zkrátka „odsýpalo“. Katedrála se stala sídlem biskupa i arcibiskupa, technicky šlo navíc o velkou schránu nad hrobem svatého Václava.
Současně byla i hrobkou jak Přemyslovců, tak Lucemburků, na ochozech lze najít posmrtné masky. Chrám nebyl zdaleka dostavěn za Karlova života či vlády, v několika etapách byl dokončován až do 20. století.
Církevní proporce, další stavby
V roce 1344 bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství, prvním se stal právě Arnošt z Pardubic. Revizí prošla i celá církevní politika země. Obecně narostl počet kostelů, klášterů a také církevních řádů, papež povolil slovanskou liturgii. Císaře asi nejvíce proslavila Hadová zeď coby generování práce pro chudé a Karlštejn jako pokladnice říšských klenotů.
Dále mu však za vznik vděčí mnoho tuzemských hradů, které dal postavit pro panovníky a další šlechtice. Jeho doba je obecně věkem klidu a míru, kdy měly před boji přednost diplomatická jednání. Skrze sňatky získal Karel i četná další území jako Svídnicko a Pomořansko. Koupil či smluvně získal Slezsko, obě Lužice a Braniborsko.
Soňa z Ulice jde k soudu: To se prostě nemůžeš přiznat, nechápe Erik
Zdroje: Dejepis, Wikipedia, PoznatSvet, CeskyRadio
