Portugalské město Sintra ukrývá ve svých zalesněných kopcích architektonický klenot opředený mnoha mýty. Zahrady usedlosti Quinta da Regaleira skrývají devítistupňovou podzemní studnu, která sloužila k tajným zednářským rituálům. Stavitel António Augusto Carvalho Monteiro vytvořil na počátku dvacátého století fascinující obrácenou věž plnou pohanské a křesťanské symboliky. Dnes toto temné místo přitahuje pozornost historiků i milovníků konspiračních teorií.
Vize bohatého podivína
Základy současné podoby mystického panství položil na přelomu devatenáctého a dvacátého století zámožný brazilský obchodník s kávou António Augusto Carvalho Monteiro. S pomocí italského architekta Luigiho Maniniho proměnil zakoupené pozemky v dějiště okultních a zednářských obřadů.
Monteiro sympatizoval s odkazem templářských rytířů a s největší pravděpodobností patřil k tajné zednářské lóži. Výsledkem jeho stavebního úsilí se stal rozlehlý areál propojující gotické, egyptské a renesanční prvky do jednoho organického celku.
Cesta do hlubin
Hlavním bodem celé usedlosti je takzvaná iniciační studna. Monumentální obrácená věž klesá do hloubky sedmadvaceti metrů a její stěny lemují točité schodiště s patnácti schody mezi jednotlivými patry. Architektura přesně dodržuje symboliku čísla devět. Odborníci se často přou o přesný význam tohoto uspořádání, převažuje však názor portugalského historika Joãa Rodila, podle něhož devět pater odkazuje na osm původních templářských rytířů a jejich velmistra.
Na samém dně studny čeká na návštěvníky pečlivě poskládaná mozaika z růžové a krémové žuly. Obrazec tvoří osmicípou kompasovou růžici s templářským křížem uprostřed. Prostor bezprostředně navazuje na systém podzemních chodeb a jeskyní. Cesta temným labyrintem představuje pomyslné hledání světla a znovuzrození.
Slepí kandidáti
Samotný přijímací rituál měl přísně stanovená pravidla a vyžadoval od novice značnou dávku odvahy. Kandidát vstupoval na vrchol studny se zavázanýma očima a s mečem pevně přitisknutým k hrudi. Následně sestupoval do neznámé temnoty, kde si musel sám najít správnou cestu ven. Úspěšný průchod spletitými jeskyněmi končil přechodem přes kameny v jezírku, což symbolizovalo Kristovu chůzi po vodě, a vyústil přivítáním nového bratra v přilehlé kapli.
Legendy a fakta
Spojení místa s původními středověkými templáři vyvolává dodnes řadu spekulací a neprokázaných teorií. Milovníci záhad často připisují stavbě magické vlastnosti a hledají v ní ukrytý svatý grál nebo archu úmluvy. Skutečnost je ale mnohem nudnější. Historický řád chudých rytířů Krista a Šalomounova chrámu zanikl na počátku čtrnáctého století po mocenském zásahu francouzského krále Filipa IV.
Portugalsko poskytlo pronásledovaným bojovníkům bezpečné útočiště a umožnilo jim transformaci do nového Kristova řádu. Král Alfons I. Portugalský dokonce věnoval templářům území v okolí Sintry, kde následně vybudovali strategický Maurský hrad. Monteiro z této bohaté historie čerpal inspiraci pro svůj architektonický projekt.
V areálu se nachází ještě druhá, takzvaná nedokončená studna. Její zdivo působí hrubým a starobylým dojmem, chybí zde složité řezby i propracovaná symbolika. O jejím původním účelu neexistují žádné písemné záznamy a odborníci se mohou pouze dohadovat, zda měla sloužit jako protipól hlavní iniciační cesty.
