Věk sta let byl kdysi naprostou raritou. I penze coby státní platba byla kdysi nastavena na hranici dožití, nepočítalo se s tím, že si ji dotyční budou užívat moc dlouho. Jen u nás bylo v roce 2021 skoro tisíc stoletých obyvatel. Jde totiž o demografickou skupinu s nejvyšší mírou růstu. Od 70. let 20. století se jejich objem každou dekádu zdvojnásobuje. Co za tím stojí?
Krev nejstarších
Tohle by mohl být zajímavý název pro fantasy román. Dosahování dlouhého věku, potažmo nesmrtelnosti, je v hledáčku lidstva od starověku. O procesu stárnutí psali už Platón nebo Aristoteles, a to bylo před 2 300 lety. Proniknout do tajemství dlouhověkosti je však výzvou i pro moderní vědu.
Roli totiž hraje obrovské spektrum faktorů od genetických predispozic po životní styl a okolní prostředí. Nedávná studie z časopisu GeroScience ale odhaluje některé znaky, které jsou společné krvi osob překonavších hranici 90 let. Ti, kteří se nedožili 90ti, a naopak ti starší stovky se těší u vědců zvláštnímu zájmu.
Hora dat na zpracování
Tento výzkum je dosud nejrozsáhlejší studií na toto téma. Základem bylo srovnání krevních biomarkerů lidí, kteří se dožili víc jak stovky, a jejich „kratších“ vrstevníků. Vzorkem byla data od 44 000 Švédů ve věku 64-99 let, kteří tvořili tzv. kohortu Amoris. Podrobili se úvodnímu zdravotnímu vyšetření.
Pak byli po dobu až 35 let sledováni skrze údaje ve švédském zdravotním registru. 1224 lidí, tedy 2,7 % vzorku, se dožilo stovky, naprostou většinu přitom tvořily ženy. Výzkum se zaměřil hlavně na dvanáct krevních znaků spojených se záněty, metabolismem, funkcí jater, anémií, ledvinami a možnou podvýživou.
Role biomarkerů
Badatelé došli k závěru, že lidé, kteří se dožili stovky (či více) měli od věku 60 let obecně nižší hladinu glukózy, kreatininu a kyseliny močové. Mediány těchto znaků se mezi stoletými a nižšími jedinci moc nelišily. Kdokoli nad sto let je měl ale jen výjimečně extrémně vysoké nebo nízké.
Souvislost s dosažením 100 let nakonec vykázala desítka biomarkerů, a to i při zohlednění věku, chorob, pohlaví a dalších faktorů. Lidé s vyšší hladinou kyseliny močové, glukózy, kreatininu a markerů pro jaterní funkce tak mají na dožití se tohoto věku menší šanci. V absolutních číslech se rozdíly markerů snižovaly, při konkrétních typech ale rostly.
Okouzlující Eva Jakoubková a zpěvák Petr Novák: Láska k alkoholu je stála život. Herečka zemřela v pouhých 53 letech
Metabolismus a výživa
U kyseliny močové tvořil absolutní rozdíl 2,5 %. Ti s nejnižší hladinou měli na dožití se stovky šanci jen 4 %, ti s nejvyšší hladinou jen 1,5 %. Ačkoli jsou tak rozdíly číselně drobné, naznačují souvislost mezi zdravím metabolismu, výživou a dlouhověkostí.
Jak to vypadá, už Hercule Poirot trefně poznamenal, že pokud jde o zdraví organismu, kralují mu játra. Člověk se má starat hlavně o jejich kondici, ona se postarají o zbytek.
Základ pro další bádání
Tento výzkum nedovoluje vyvodit závěry o životních faktorech nebo genech, které mají vliv na dané biomarkery. Lze však brát v potaz roli výživy a příjmu alkoholu. S rostoucím věkem se také hodí sledovat stav ledvin a jater, stejně jako glukózu a již zmíněnou kyselinu močovou.
Záhada v Gíze pokračuje: Vědci objevili pod pyramidami další město, staré má být až 38 000 let. Plánují se vrty
Zdroje: GeroScience, Health, SpringerNature, TBSNews, iDnes
