„Původně akční hvězda 90. let, dnes korpulentní věc, která se neustále snaží o velký comeback.“ Tak shrnula Stevena Seagala jedna z jeho biografií na webu CSFD. Nutno podotknout, že velmi trefně. Pravda, Seagal se snad nikdy neobjevil v kasovních trhácích a jeho produkce byla výhradně na kazetách a dvd. Ale byly to rozhodně slušné akční kusy.
Ruce, buddhismus a střelba
Upozornil na sebe v roce 1988 akčním snímkem Nico – víc než zákon o přistěhovalci, který rozbije místní drogový gang. Další filmy jako Těžko ho zabít nebo Nemilosrdná spravedlnost jasně stanovily archetyp jeho postavy. Obvykle šlo o ex-vojenského specialistu, který z nějakého důvodu opustil řady ozbrojených složek. Následně je ale donucen se vrátit, asi jako Arnold v legendárním Komandu.
Casey Rybak a poslední hodina slávy
Přepadení v Pacifiku a jeho druhý díl patří asi k tomu nejlepšímu, co kdy Seagal vytvořil, v těsném závěsu je ještě Glimmer man. Tohle období bylo jakousi labutí písní a konec potlesku se dostavil někde u Patriota.
V Přepadení použil poměrně solidně na moři a teroristy ovládaném křižníku koncept Smrtonosné pasti. Role elitního vojáka, který musel u armád zůstat jen jako kuchař a postupně tiše likviduje teroristu za teroristou, je skutečným highlightem Seagalovy kariéry.
V Glimmer Manovi si zase střihl bývalého specialistu CIA na likvidace, nyní praktikujícího buddhistu vyšetřujícího v New Yorku rituální vraždy. Že se tam opět spojí s vlastní minulostí, asi nikoho nepřekvapí.
Aikido bez respektu a protivníci bez schopností
Asi v té době se začaly objevovat komentáře rozebírající realitu Seagalových soubojů. Přestože je držitelem 7. danu v aikido, toto bojové umění nemá zrovna moc respekt. Při podrobnějším pohledu na bojové sekvence je docela dobře vidět, že Steven neprovádí nic moc zajímavého.
Vlastně jen několika typy bloků a chytů likviduje opakující se výpady protivníků, jejichž bojové dovednosti se obvykle omezují právě na naběhnutí do rány. A tato formule se s postupujícím vývojem akce ve filmech zkrátka omrzí.
Starý démon znovu na scéně. Oldřich Kaiser po letech klidu skončil na záchytce, dobýval se do cizího bytu
Vlastní režie a rovnou na kazety
Seagal tak velmi svižně nahradil jakoukoli možnou kvalitu razantní kvantitou. A pokud někdo natočí během dekády 20 snímků, musí se to na nich projevit. Seagal tak recykluje stále stejný scénář, lokality, mizerné fráze a postupně stále mizernější „bojové“ scény. Tu je bývalý agent CIA, onde zase sniper nebo velitel protiteroristické jednotky.
O určitý comeback se pokusil v hudební oblasti, což ale nemělo dlouhou životnost. Když měl navíc v rozhovorech představit svoje singly nebo budoucí desky, bylo patrné, že se v oboru nijak zvlášť nevyzná.
Je tak příkladem přebujelého ega, které chtělo moc a nedostalo nic. Poměrně hodně kousků ze své filmografie totiž také produkoval, něco sám režíroval nebo k tomu napsal scénář. Sečtěte tedy výše uvedené neduhy plus jeho vlastní hraní a získáte opravdu nelichotivý výsledek.
Putinův kamarád Steven Seagal dorazil na propagandistickou misi do Kursku. Hrdina akčních filmů teď točí propagandu pro
Kreml. V ruském propagandistickém filmu s názvem „Ve jménu spravedlnosti“ hraje roli “hrdiny”, který navštíví válkou zmítanou Ukrajinu a vypráví, jak si… pic.twitter.com/Ib4icDt7EM— Jiri Hynek (@JiriHynek) November 2, 2024
Kamarád Putin
Už během koncertování na Krymu se prezentoval jako osobní přítel a podporovatel ruského prezidenta Vladimira Putina. Proruskými aktivitami si spolehlivě odstřihl mnoho dalších příznivců. O ruské občanství usiloval tak dlouho, až mu jej udělil sám Putin. Z herce kdysi v dobré kondici se tak stal obtloustlý fanda Ruska a zmocněnec pro kulturní spolupráci.
