Stephen Hawking by oslavil 84. Přežil svou smrt o 53 let a na jeho party pro cestovatele v čase nikdo nepřišel

Dnes je to přesně osmdesát čtyři let, co se narodil muž, který změnil naše chápání vesmíru. Lékaři mu v jednadvaceti letech dávali dva roky života. On se jim doslova vysmál do očí a prožil dalších pětapadesát let naplněných vědou, humorem a milostnými zvraty. Stephen Hawking byl fenomén, který miloval život, ženy a šampaňské. Víte, proč na jeho večírek pro cestovatele časem nikdo nedorazil?

REKLAMA

Lékařské prognózy jsou jedna věc, ale lidská vůle věc druhá. Když mladému studentovi v Oxfordu začaly vypovídat službu svaly, vypadalo to na brzký a trpký konec. Osud však rozdal karty jinak. Stephen Hawking se stal přední postavou teoretické fyziky, ale i popkulturní hvězdou, která se objevila v seriálech Simpsonovi nebo Teorie velkého třesku. Jeho život byl plný paradoxů, tělo měl upoutané na vozík, ale jeho mysl létala v černých dírách. A nutno říct, že si to uměl užít i tady na Zemi.

Osudová diagnóza a chuť žít

Všechno to začalo nenápadně. Mladý Stephen, tehdy ještě plný sil, začal zakopávat a cítil se neohrabaný. Rodina si všimla, že něco není v pořádku. Následovala série vyšetření, která přinesla zdrcující verdikt: Amyotrofická laterální skleróza (ALS). Psal se rok 1963 a vyhlídky byly černé.

„Během třetího roku na Oxfordu jsem si všiml, že jsem stále nemotornější. Jednou nebo dvakrát jsem zakopl a spadl bez zjevného důvodu,“ vzpomínal Hawking ve svých pamětech. „Když jsem zjistil, že mám motorickou nervovou poruchu, byl to pro mě obrovský šok.“

Většina lidí by se zhroutila. Hawking ale našel motivaci tam, kde by ji málokdo hledal. V nemocnici sdílel pokoj s chlapcem, který umíral na leukémii. Tehdy si uvědomil, že na tom může být ještě hůř. Rozhodl se bojovat. A tento boj trval neuvěřitelných pět dekád. Podle odborníků je jeho případ naprostou anomálií, protože většina pacientů s touto diagnózou umírá do pěti let.

Stephen Hawking v roce 2016, FOTO: Victor R. Ruiz from Arinaga, Canary Islands, Spain, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons

Ženy jeho života: Láska, péče i skandály

Bylo by mylné si myslet, že vědec zavřený ve své hlavě neměl čas na city. Právě naopak. Jeho první žena Jane Wilde byla pevným bodem, který ho držel nad vodou v nejtěžších začátcích. Vzali se v roce 1965 a měli spolu tři děti. Jane se o něj starala, obětovala mu svou kariéru a vytvářela zázemí, aby on mohl dobývat vesmír.

Jenže ani géniům se nevyhýbají manželské krize. V roce 1990 opustil Jane kvůli své ošetřovatelce Elaine Mason. Svatba následovala o pět let později a bulvární plátky měly žně. Vztah s Elaine byl totiž divoký a mnozí z Hawkingova okolí ho nesli nelibě. Dokonce se objevila podezření, že Elaine svého slavného manžela týrá. Policie případ vyšetřovala, ale Hawking vše popřel a vyšetřování bylo zastaveno.

Manželství s Elaine nakonec skončilo rozvodem v roce 2006. Konec to byl sice trpký, ale pro rodinu to znamenalo úlevu. Hawking se znovu sblížil se svými dětmi i s první ženou Jane. Ukázalo se, že stará láska nerezaví, i když má podobu hlubokého přátelství.

Párty, na kterou nikdo nepřišel

Stephen Hawking měl smysl pro humor, který byl suchý jako martini. V roce 2009 se rozhodl uspořádat experiment, který měl jednou provždy dokázat, zda je možné cestování časem. Uspořádal večírek. Nakoupil luxusní šampaňské Krug, nechal připravit jednohubky a vyzdobil místnost balónky.

Fígl byl v tom, že pozvánky rozeslal až poté, co večírek skončil. Na pozvánce stálo přesné datum, čas a souřadnice GPS. Logika byla prostá: Pokud stroje času v budoucnu existují, někdo se o párty dozví a vrátí se zpět, aby si s ním přiťukl.

Jak to dopadlo? Stephen seděl ve svém vozíku, čekal a sledoval dveře. Nikdo neprošel. „Byla to škoda. Doufal jsem, že těmi dveřmi projde budoucí Miss Universe,“ zažertoval tehdy podle serveru Atlas Obscura. I když hosté z budoucnosti nedorazili, Hawking si tím získal další sympatie fanoušků. Ukázal, že věda nemusí být jen nuda v laboratoři.

Odkaz, který tu zůstane

Stephen Hawking nás opustil v březnu 2018, paradoxně v den výročí narození Alberta Einsteina. Zanechal po sobě kromě převratné teorie o černých dírách také poselství o nezlomnosti lidského ducha.

Svůj postoj ke konci života shrnul jasně a věcně. „Smrti se nebojím, ale nespěchám s ní. Mám na práci spoustu jiných věcí,“ řekl v minulosti pro britský The Guardian. A přesně tak žil. Naplno, s humorem a očima upřenýma ke hvězdám. Dnes bychom mu popřáli vše nejlepší a pravděpodobně by si dal skleničku toho nejlepšího šampaňského. Třeba by se konečně ukázal i někdo z té budoucnosti.

O osudech dalších herců a hereček, kteří již nejsou mezi námi, si můžete přečíst ZDE.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Readzone.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (biography, novinky, refresher, atlasobscura).

Přidat boxík na seznam

Odebírejte nás

Edita Folprechtová
Edita Folprechtová
Psaní je mou vášní již od střední školy, a to už je nějaký ten pátek. Miluji kulturu, popkulturu, hudbu a divadlo. Po studiu na VŠE jsem se dala na publicistiku na volné noze a zůstala u toho dodnes.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA