Herec Štěpán Benoni patří k velmi obsazovaným televizním i divadelním tvářím, přesto se rozhodl opustit ruch velkoměsta. S manželkou Vladimírou vyměnili pražský život za odlehlý kanadský srub v srdci šumavských lesů. Místo večírků dnes tráví čas v sedle koně a působí jako dobrovolný strážce národního parku.
Úsměvné seznámení u baru
Své soukromí si Štěpán Benoni pečlivě střeží a o osobním životě mluví spíše výjimečně. S herečkou Vladimírou Striežencovou žije ve spokojeném vztahu už více než třináct let. Jejich první setkání proběhlo v době studií v jednom z pražských barů. Budoucí paní Benoni tehdy navštěvovala uměleckou školu a po večerech si přivydělávala mícháním drinků. Student konzervatoře do podniku přišel a do neznámé dívky se okamžitě zakoukal.
„Jeden večer, když jsem byl fakt už hodně v náladě, tak jsem se do ní hrozně zamiloval. Ráno jsem se probudil zamilovanej, ale nevěděl do koho,“ zavzpomínal s úsměvem v pořadu Show Jana Krause. Jejich cesty se poté na dlouhých sedm let rozešly a on měl jiné partnerky. Znovu se potkali až v kladenském divadle. Vladimíra tam nastoupila jako záskok a Benoni v ní okamžitě poznal onu krásku ze svých mlhavých vzpomínek. Od toho okamžiku tvoří nerozlučný pár.
Slovenská svatba a nečekané tradice
Své ano si řekli v roce 2013 na Slovensku, odkud Vladimíra pochází. Do manželství mu tehdy pomohl vstoupit herecký kolega David Matásek. Právě s ním Benoni zkoušel hru z hokejového prostředí, což je oba velmi sblížilo. Matásek šel svému kolegovi za svědka a nevěstě dokonce přednesl jako dar Shakespearův sonet.
Samotný obřad provázely tradiční slovenské zvyky, ze kterých měl nastávající ženich zpočátku obavy. Brzy ráno musel absolvovat pytačky, při kterých si měl vyžádat nevěstu od její rodiny. Ceremoniář nakonec celou řeč obstaral za něj a ušetřil ho vysvětlování. Manželům to i po více než deseti letech dokonale klape. Vladimíra nadále působí v kladenském divadle a věnuje se také lektorování jógy.
Život v šumavských lesích
Společný život v Praze manžele časem vyčerpal. Původně si pořídili srub na Šumavě pouze pro víkendový odpočinek. Během pandemie se v něm ale zabydleli natrvalo a našli tam naprostý klid. Společnost jim dělají psi a koně. Benoni si tak splnil dávný dětský sen o životě v přírodě inspirovaný starými westerny. Dokonce se stal dobrovolným strážcem Národního parku Šumava.
K získání této pozice musel složit zkoušky a prokázat výbornou znalost zákona o ochraně přírody a krajiny. Během svých volných dnů dohlíží na dodržování pravidel a pomáhá turistům v terénu. „Srdcem jsem vesničan. V přírodě se cítím osvobozený,“ svěřil se. Životní změna se odrazila i na jeho celkovém zjevu. Ostříhal si dlouhé vlasy, působí uvolněnějším dojmem a tlak spojený se slávou nechává za sebou.
Pochybnosti o profesi a tvrdý trénink
K herectví ho přivedla teta choreografka a v činohře Národního divadla vystupoval už od jedenácti let. Prošel si ovšem i obdobím velkých pochybností. V době první profesní krize vážně uvažoval o vstupu do armády. Intenzivně tehdy cvičil a posiloval, u umělecké profese ovšem nakonec zůstal. Hledání pevného bodu ho přesto nikdy neopustilo. „My herci celý život hrajeme a nejsme nic. Máte pocit, že byste něco měli být doopravdy. A hledáte,“ popsal své vnitřní pocity.
Fyzickou kondici si nadále udržuje pravidelným tréninkem. Pravidelně navštěvuje posilovnu, k tomu přidává plavání, běh a občas i box. Volný čas tráví také na pražské střelnici. Střelba se stala jeho obrovskou vášní po přípravě na seriálovou roli. Pod vedením instruktorů z řad armádních a policejních veteránů trénuje taktické postupy a do budoucna plánuje zisk zbrojního průkazu.
Rozepsaný autorský projekt
Dnes si projekty velmi pečlivě vybírá. Pravidelně se objevuje na prknech pražského divadla Studio DVA, které považuje za svou domovskou scénu. V komedii sdílí šatnu s Bohumilem Kleplem a hraní s ním si velmi pochvaluje. Diváci ho vídají po boku Anny Šiškové, se kterou díky vynikajícím jazykovým znalostem plynule přechází do slovenštiny. Brzy ho čeká zkoušení další nové hry a navíc se pustil do psaní. Společně se svým bratrem a režisérem Jakubem Machalou začal připravovat autorskou minisérii. Z role vytíženého herce si tak nenápadně odskakuje k autorské tvorbě a dál si žije svůj spokojený šumavský sen.
