Operní pěvec Štefan Margita slaví v pondělí sedmdesáté narozeniny a do další etapy vstupuje s naprosto odlišnými prioritami. Uznávaný hudebník se loučí s velkolepými scénami a dřívější obrovský tlak na umělecký výkon vyměnil za obyčejné radosti. Útočiště dnes nachází převážně ve slunné Andalusii, v pražském domově ho ovšem nadále provázejí velmi překvapivé a rozumem nevysvětlitelné momenty.
Rozloučení s velkými pódii
Margita se nedávno rozhodl ukončit intenzivní éru velkolepých vystoupení. Své zásadní rozhodnutí potvrdil nabitým květnovým koncertem v pražské O2 areně a v budoucnu plánuje vystupovat už jen v menších sálech. Rád by podle svých slov z velké scény odešel na vrcholu sil. Nechce totiž na vlastní kůži zažít chvíle, kdy by publikum pociťovalo zbytečnou lítost nad slábnoucím hlasem. Nyní si touží dopřát zcela obyčejné věci, na které kvůli striktnímu režimu zkrátka neměl prostor.
Může si tak s klidem dát studené pivo nebo pořádnou porci zmrzliny a nemusí se už neustále obávat o kondici hlasivek. „Čas utíká, čas je opravdu zloděj,“ posteskl si pěvec. Zpěvák hodlá s úsměvem uvolnit místo mladším talentům. Sám by jim chtěl uvolněně tleskat z hlediště a zprostředkovat jim tu nejkrásnější možnou odměnu v podobě dlouhého potlesku publika.
Dlouhé zkoušky a mladí kolegové
Margita se stále řídí cennou radou své zesnulé manželky. Zagorová mu totiž mnohokrát kladla na srdce nutnost obklopovat se s přibývajícím věkem mladšími lidmi. Zpěvák tuto myšlenku s chutí uplatňuje v praxi a pečlivě sleduje začínající tváře na hudební scéně. Velkou dávku pozitivní energie načerpal při nedávném zkoušení wagnerovské role boha ohně Logeho na prknech Národního divadla.
Náročný zkušební proces trval bezmála tři měsíce a pěvec trávil na jevišti v podstatě celé dny. Během náročných hudebních příprav měl kolem sebe převážně o generaci mladší kolegy a ohromně ho těšilo bezproblémové splynutí s jejich rychlým tempem.
Postavu Logeho on sám považuje za mimořádně těžkou roli. Na divadelním pódiu musí být interpret přítomen neustále celou hru bez možnosti odpočinku. Zkušený pěvec s touto proslulou postavou sbíral obrovskou praxi už dávno v sanfranciské opeře a dodnes z ní těží.
Mystické úkazy v pražském bytě
Dlouhé roky tvoří jeho zázemí dvě vizuálně odlišná místa. Byt v pražském Podolí funguje jako obří hmatatelný archiv třicetiletého manželství se Zagorovou. Rozlehlý interiér lemují velké knihovny, darované pozornosti od diváků a cenné sbírky hudebních nosičů. Pěvec zde úmyslně ponechává veškeré vybavení na původních místech a občas tu vnímá naprosto nevysvětlitelné události.
Ve vzpomínkách zmínil samovolně blikající světla, náhle otevřená dvířka vrchní kuchyňské linky nebo nečekaně rozbitý skleněný talíř na prázdném stole. Majitele bytu tyto překvapivé momenty vůbec neděsí a přijímá je s obdivuhodným klidem. Úplný únik před okolní pozorností ale nachází až ve španělské Malaze. Slunná Andalusie oběma umělcům vždy náramně vyhovovala díky svému stabilnímu podnebí. Tamní zdravé prostředí prokazatelně prospívalo hlasivkám po náročných zahraničních cestách a Margita sem dodnes pravidelně létá čerpat čerstvé síly.
Úsměvné vzpomínky z toulek světem
Zpěvák před nedávnem svým věrným sledujícím otevřeně potvrdil pozitivní novinku v osobním životě. Vedle sebe má totiž dle posledních informací mít velmi milou partnerku. Do vysoké společnosti ji prozatím vodit neplánuje a plně si střeží rodinné soukromí. „Ale mám někoho vedle sebe a je stejně tak milá jako Hanka. Zatím ale do společnosti spolu nepůjdeme,” prozradil novinářům Expresu.
Slavná manželka mu přesto nepřestává chybět a chodí si s ní pravidelně povídat na tichý vyšehradský hřbitov. Často také baví své publikum na sociálních sítích veselými historkami z dřívějších společných cest.
Před časem detailně zavzpomínal na jeden starší výlet do rušného centra San Franciska. Zpěvačka tam omylem zabloudila do temnější lokality obývané lidmi bez domova a pokusila se pro jistotu se zdejší komunitou co nejlépe splynout. Začala si cosi tiše mrmlat a přesvědčivě předstírala stejný nelehký osud. Zvolená mimikry ovšem v jasně červené kožené bundě od návrháře vůbec nevyšla a Margita se při barvitém líčení této nečekané situace dodnes výborně baví.
