Stavba pyramid v Egyptě objasněna: Žádní mimozemšťané, nýbrž vyschlá řeka

Pyramidy v Gíze jsou věčným místem archeologů, záhadologů i konspirátorů. Hlavně samotná stavba těchto času stále odolávajících monumentů je lákadlem pro mimozemskou přítomnost. Jak to, tak ale vypadá, mají právě milovníci cizích světů definitivně utrum. Badatelé totiž poprvé zmapovali dávnou vodní cestu, kterou lidé používali pro dopravu.

REKLAMA

Božský a suchý Nil

Pás egyptských pyramid včetně pásu v Gíze vděčí totiž za svůj vznik právě vyschlému rameni nejslavnější africké řeky. Staří Egypťané používali rameno pro logistiku, možnosti toku se měnily s jeho splavností. Během tisíců let postupně zcela vyschlo, aktuálně ho skrývá poušť i zemědělská půda.

Průzkum Ahramatu

Archeologický tým ho pojmenoval Ahramat, tedy „pyramidy“ v arabštině. Podle studie v časopisu Communications Earth & Environment byla tato říční cesta dlouhá asi 64 kilometrů, minimální hloubka byla 25 metrů a šířka mezi dvěma až sedmi sty metry. Před tisíci let pak tekla kolem mnoha majestátních staveb.

Místní hustota pyramid

Dle expertů pomáhá právě tato dopravní cesta mimo vysvětlit vysokou hustotu pyramid mezi Gízou a Lištem. Ten byl významným pohřebištěm Střední říše. „Blízkost vyschlého ramene a pyramid naznačuje, že bylo splavné právě během výstavby starověkých komplexů,“ vysvětluje autorka studie Eman Ghoneimová z Univerzity Severní Karolíny.

Dopravní tepna

„Zjištění o dnes suchém rameni Nilu odhalují, že existovala vodní cesta, kterou mohli staří Egypťané přepravovat těžké bloky, lidi, vybavení a cokoli dalšího. Skutečně to výrazně osvětluje stavbu pyramid,“ uvedla pro BBC egyptoložka Suzanne Onstineová z Memphiské univerzity, která byla součástí výzkumu.

Dle archeologů může být pod tímto ramenem pohřben ještě nespočet dalších chrámů a staveb. Je tedy jasné, že místní průzkumy nekončí, naopak se otvírá celá nová kapitola.

Zaniklá řeka

Domněnky o používání vodní cesty panují mezi archeology řadu let. Problém byl právě v lokaci a síle. Nevědělo se zkrátka s jistotou, kde řeka byla, v jakých parametrech a jak blízko potřebným stavbám. Pro mapování použili radarové snímky, historické mapy, geofyzikální analýzy terénů a také rozbory jádra sedimentu.

„Vytvořili jsme tak první mapu ztraceného starověkého ramene řeky Nil,“ řekla Ghoneimová pro CNN. Vědci se o rekonstrukci raných toků pokusili už mnohokrát. Byli však omezení na vzorky z menších lokalit, takže mapa popisovala jen krátký úsek.

Proměna během věků

Jak je zmíněno výše, splavnost se během dlouhých let měnila. „Králové čtvrté dynastie pak museli počítat s jinými okolnostmi než třeba panovníci dvanácté dynastie,“ upřesňuje Onstineová. Zatím však není známa příčina vysychání. Mohl to však mít na svědomí písek, který se postupně dostával blíž, až koryta zanesl.

Další články a zajímavosti z historie si můžete přečíst tady.

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA