Starověký Řím plný zajímavostí: Daň z moči, dřevěné „paneláky“ a hromadné veřejné záchodky

Již staří Římané… Kolik naučných článků nebo knih začíná právě těmito slovy. Je třeba však uznat, že jsou pravdivá. Starověký Řím byl skutečně jedním z vrcholů lidské civilizace, stejně jako sbírkou totálního dna, zvrácenosti a neřestí. Ono totiž jedno bez druhého dost dobře existovat nemůže.

REKLAMA

Daň z moči

Za vlády císaře Vespasiána se danila moč. Ono to dává smysl, protože tekutina sebraná z kanalizace veřejných toalet byla dále prodávána jako chemikálie pro praní prádla a také barvení. Když si jeho syn Titus na tuto daň stěžoval, dal mu otec čichnout ke zlaté minci.

Vespasián: „Páchne to?“
Titus: „Ne.“
Vespasián: „A přitom to pochází z moči.“

Toalety na úrovni dnešního biohazardu

Když už mluvíme o toaletách, nebyly nijak moc čištěny, o pravidelnosti nemluvě. Naprosto běžně je tak obývali paraziti jako vši, štěnice, hlístice a další breberky. A teď nemluvíme o malých švábech, ale klidně také o hadech.

Hromadící se metan mohl navíc klidně způsobit explozi. Starověké toalety hlavně nebyly jednotlivé, v lázních seděli obyvatelé vedle sebe a běžně se tak při vylučování dohadovaly obchody nebo politika. Prostě místo na společnou debatu jak stvořené.

Římské záchody, FOTO: Karl-Heinz Wellmann, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons

První město s milionem obyvatel

Řím se může pochlubit sčítáním lidu, které prvně v historii dosáhlo hranice 1 milionu obyvatel. Poprvé k tomu došlo ve 2. století před Kristem a populace přišla hned ze tří kontinentů: Evropy, Asie a Afriky. Druhé evropské město, které dosáhlo takového počtu, byl až viktoriánský Londýn během 19. století.

Koloseum nebylo koloseum

Legendární stadion a „chrám zasvěcený hrám“ se takto během svého používání nikdy nejmenoval. Přezdívka vznikla až mnohem později. První písemný výskyt je ve spise Bedy Ctihodného ze 7. století. Je součástí proroctví: „Dokud bude existovat Koloseum, bude i Řím. Když Koloseum padne, padne i Řím. Ale když padne Řím, padne i svět.“

Staletá dominance nad Evropou

Řím vládl Evropě po dlouhých 7 století, nemluvě o oblastech v Africe i Asii. Když se blížil ke konci svých sil, spravoval asi 2 miliony čtverečních mil a jeho vliv sahal od Sýrie po Skotsko. Právě to se pokusil dobýt císař Hadrián, ale selhal. Byla tam hrozná zima a Skoti zaskočili Římany svými taktikami.

Stát ve státě

Řím je jediné město na světě, které má uvnitř jiný stát. Na západním břehu řeky Tiber se totiž nachází Vatikán, nejmenší nezávislý stát světa pokrývající pouhých 44 hektarů. Vládne mu papež a celková populace nedosahuje ani 1 000 obyvatel. Má ovšem vlastní armádu, měnu a poštovní úřad.

Starověké paneláky

Velkolepost Říma je často přeháněna. Představujeme si (a filmy nás v tom často podporují) hlavně obrovské chrámy a vily. Většina populace ale žila ve starověkých bytových domech, které měly dokonce 7 podlaží. Římané tak měli první paneláky a na poměry doby prakticky mrakodrapy. Byly ovšem velmi stísněné a dřevěné, takže neustále hrozil požár. A jak vypadal Řím v dobách své největší slávy? Podívejte se na video.

Julius César nebyl nikdy císařem

Byl velmi silným a vlivným generálem a nakonec vládl jako diktátor. Tedy nouzový vůdce po dobu války. Jednalo se však asi o prvního Římana, který měl nad impériem téměř plnou vládu jako jediný. Po své smrti byl prohlášen za boha a jeho jméno se následně stalo synonymem císařského titulu. Hodně dalších císařů tak „Caesar“ používalo jako součást označení.

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA