Bývá to stále stejný scénář. Při vyklízení pozůstalosti se rodina dohaduje, co s hromadami zaprášených krabic. Starý porcelán často končí v kontejneru jako nevkusná veteš, která se do moderního interiéru nehodí. Přitom právě na půdách evropských domů, ty české nevyjímaje, leží miliardy korun. Čínští investoři v posledních letech vykupují ztracené císařské dědictví za částky, které překvapují i zkušené licitátory.
Cesta vlakem s miliardovým nákladem
Příběh, který otřásl světem sběratelů umění, začal zcela banálně na půdě venkovského domu ve Francii. Majitelé tam objevili krabici od bot, ve které ležela stará porcelánová váza. Protože se jim nelíbila a k ničemu se nehodila, rozhodli se ji odvézt k ocenění. Cesta do Paříže proběhla vlakem a metrem, přičemž v obyčejné papírové krabici se ukrývalo dědictví, jehož hodnota později přepsala aukční rekordy.
Váza s vyobrazením daňků, jeřábů a borovic v mlze, která pocházela z dílny císaře Čchien-lunga, vyvolala v aukční síni Sotheby’s senzaci. Původní odhady se pohybovaly v řádech stovek tisíc eur, realita však vyrazila dech i zkušeným licitátorům. Odborník na asijské umění Olivier Valmier neskrýval nadšení nad tím, co mu rodina přinesla v krabici od bot.
„Je to jediná váza s takovými detaily, o níž víme. Jedná se o mimořádné umělecké dílo. Její nález se dá přirovnat k tomu, jako by někdo objevil Caravaggia,“ uvedl Olivier Valmier pro agenturu AFP. Konečná cena se po napínavém souboji vyšplhala na 16,2 milionu eur, tedy v přepočtu více než 415 milionů korun. Rodina, která o vzácnosti předmětu neměla tušení, tak prakticky přes noc získala pohádkové jmění.
Zajímavostí zůstává, že tento konkrétní kus porcelánu se do Francie dostal již na konci 19. století a v rodině se dědil po generace. Nikdo mu však nevěnoval zvláštní pozornost. Právě fakt, že váza ležela desetiletí v temnu a suchu na půdě, přispěl k jejímu perfektnímu zachování, což je u takto křehkých artefaktů klíčové.
Když se expertům tají dech
Ještě dramatičtější průběh měla dražba v Londýně, kde se jiná zapomenutá váza stala předmětem zuřivé bitvy čínských investorů. I v tomto případě šlo o nález při vyklízení domu po zesnulých rodičích. Sourozenci, kteří dům čistili, narazili na zaprášený předmět a bez velkých očekávání jej svěřili aukční síni Bainbridges.
Výsledek předčil veškeré fantazie. Kladívko licitátora definitivně odkleplo částku 43 milionů liber, což v té době činilo neuvěřitelných 1,25 miliardy korun. Taková suma byla šokem nejen pro veřejnost, ale především pro samotné prodávající. „Sestra musela jít ven, nadýchat se čerstvého vzduchu,“ popsala bezprostřední reakci majitelky Helen Porterová z aukční síně.
Zmýlená neplatí
Svět obchodu s uměním je nevyzpytatelný a někdy selže i úsudek profesionálů. Ukázkovým příkladem je případ francouzského aukčního domu Osenat. Do jejich rukou se dostala modrobílá váza typu Tchien-čchiou-pching. Expert aukční síně ji považoval za běžný dekorativní předmět z 20. století a odhadl její cenu na pouhých 1500 až 2000 eur.
Potenciální kupci však měli jiný názor. Jakmile se katalog objevil online, zájem asijských sběratelů naznačoval, že se děje něco mimořádného. Odborníci z řad kupujících totiž v předmětu rozpoznali originál z 18. století. „Od okamžiku, kdy jsme ji uveřejnili v katalogu, viděli jsme, jak se vše dalo do pohybu,“ přiznal ředitel aukčního domu Cédric Laborde. Výsledná cena se zastavila na hranici 189 milionů korun, což je částka o několik řádů vyšší než původní expertní odhad.
Hlad po ztracené historii
Motivací, která žene ceny čínského porcelánu do astronomických výšin, není jen láska k umění. Čínští investoři a sběratelé se snaží systematicky skupovat dědictví, které bylo ze země vyvezeno nebo ukradeno v průběhu koloniální éry a válek v 19. a 20. století. Vlastnictví takového předmětu je v Asii považováno za věc národní prestiže. Půdy evropských domů tak zřejmě stále ukrývají poklady, o jejichž existenci nemají současní majitelé ani ponětí.
