Srpen je měsícem zlatých klasů, pomalu se krátících dnů a dozrávajícího ovoce. A naše babičky hodně dobře věděly o jeho roli v další zimě i sklizni. Z pozorování přírody i počasí se zrodily stovky lidových pranostik, které měly navést zemědělce. I dnes, při stále lepší dovednosti analyzovat počasí je zmiňují i meteorologové. Nejde už o přežitek?
Co je pranostika?
Kanál PinKatS ji popisuje jako: „Lidovou moudrost, která kdysi vznikla na základě dlouhodobého pozorování počasí.“ Podle stavu oblohy, počasí i přírody ukazují další vývoj na základě opakujícího se vývoje z jeho pozorování. Někdy jde o příčinu, někdy zkrátka o konstatování, co se děje v konkrétním měsíci. Sem spadá například „Březen, za kamna vlezem“.
Jak je to v srpnu?
Protože je srpen pro zemědělství měsícem kritickým, je těch srpnových opravdu hodně. „Srpnové slunce má zlaté ruce,“ poukazuje pranostika na dozrávání obilí i plodů, právě to spojuje srpen s hojností. Vyskytuje se ale i varování o načasování: „Co červenec nedovařil, srpen už nedopeče,“ tedy že pokud bylo léto chladné, srpen už stav úrody nezachrání, i kdyby přímo žhnul.
„V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš míti vína dosti.“ Jde o jasný odkaz na nutnost dostatku slunce pro hrozny a vinobraní, které přichází v září. A varování: „V srpnu již každý den o slepičí krok se krátí,“ varuje, že čas běží neúprosně a pomalu, ale jistě se blíží zimní měsíce. Srpen je zkrátka přes horké počasí druhou polovinou roku.
Dny svatých
Starý život se orientoval také podle počasí v konkrétních dnech určených svatým. Modlitby k takovému Dominikovi byly 4. srpna určeny hlavně proti krupobití a vysoké horečce. Bylo-li tento den velké horko, věštilo to dlouho a tuhou zimu.
Svatý Vavřinec (10. srpna) je patronem vinařů. Jestli je na něj slunečno a ve vinici se najde první zralý hrozen, mohou se vinaři těšit na dobrou úrodu. Právě proto k němu míří četné modlitby této profese i dalších zemědělců. Protože: „Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.“
Nepřesnost předpovědí
Pranostiky používáme i dneska, někdy spíše jako vtip než jako reálné predikce. Důvodů jejich selhávání je hned několik. V první řadě se postupně mění klima. Některé pranostiky také pochází od národů, které žily v jiném klimatu. Jejich pozorování je tak nepřenositelné do našich podmínek. Nemluvě o změnách znění během ústního předávání.
Pondělní Ulice: Stěhování, Michal vzteky bez sebe, divočák a “dovolená” snů, která nekončí
Zemědělci si navíc vybírali jen některé kritické momenty roku, neexistoval tedy kontinuální proces pozorování. Důvod je jednoduchý – o svátcích nemuseli pracovat a mohli sledovat přírodu.
Dnešní hodnota pranostik
Moderní meteorologové pranostiky rozhodně nezahazují. I když nejsou vědecky podložené, často jsou srovnávány s moderními modely a fungují jako loterie. I během relací o počasí je tak hlasatelé využívají jako připomínku minulé všímavosti předků k přírodě a snahy odvozovat vzorce.
Herečtí sourozenci z Jedné rodiny a Ulice. „Máme stejnou mámu, nejsme nevlastní,“ říká Oliver Vyskočil
Zdroje: PocasiMeteoAktuality, Blesk, TopRecepty, Youtube
