Snědl kyanid a smál se dál, nezastavila ho ani kulka. Rasputinova smrt připomínala béčkový horor

Rasputin v roce 1916, FOTO: Public domain, via Wikimedia Commons

Rasputin, FOTO: [1], Public domain, via Wikimedia Commons

Rasputin v roce 1910 (druhý zleva), FOTO: Karl Karlovitsh Bulla, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Rasputin, FOTO: Karl Bulla, Public domain, via Wikimedia Commons

Fotka Rasputina v den jeho smrti, FOTO: Public domain, via Wikimedia Commons

Dnes je to přesně 109 let od chvíle, kdy v ledových vodách Něvy skončil život jedné z nejtajemnějších postav ruských dějin. Grigorij Rasputin měl zachránit carskou rodinu. Místo toho se stal symbolem jejího pádu. Jeho vražda v paláci na Mojce připomíná spíše špatný scénář béčkového hororu než politický atentát. Odolnost sibiřského mnicha vůči jedu i kulkám je fascinující dodnes.

Petrohradská smetánka ho nenáviděla. Lid ho považoval za antikrista. Carevna Alexandra Fjodorovna v něm však viděla jediného člověka schopného zachránit jejího syna Alexeje před smrtelným krvácením. Příchod negramotného mužíka ze Sibiře k carskému dvoru znamenal začátek konce dynastie Romanovců. Jeho vliv na státní záležitosti během první světové války byl fatální. Skupina spiklenců vedená knížetem Felixem Jusupovem se proto rozhodla jednat. Měli jasný plán. Chtěli Rasputina vylákat, otrávit a tělo nepozorovaně odklidit. Realita noci z 29. na 30. prosince 1916 ale předčila i ty nejdivočejší představy.

Svatý muž s pověstí ďábla

Rasputinova síla spočívala v jeho charismatu a hypnoti­ckém pohledu. Zatímco u dvora hrál roli pokorného starce a duchovního rádce, v petrohradských nevěstincích a tavernách ukazoval svou druhou tvář. Opilství a orgie byly na denním pořádku. Policie o jeho výstřelcích vedla sáhodlouhé záznamy, ale car Mikuláš II. veškerá varování ignoroval. Víra v Rasputinovu léčitelskou moc byla silnější než zdravý rozum. Tento fanatismus carevny nakonec sjednotil proti Rasputinovi monarchisty i liberály.

Kníže Jusupov, jeden z nejbohatších mužů Ruska, se spojil s velkoknížetem Dmitrijem Pavlovičem a ultrapravicovým politikem Vladimirem Puriškevičem. Rasputina vlákali do Jusupovova paláce pod záminkou setkání s knížetem manželkou Irinou. V suterénu na něj čekalo víno a zákusky napuštěné kyanidem draselným.

Dávka by spolehlivě zabila několik mužů. Rasputin ale jedl a pil bez jakýchkoliv známek otravy. Kníže Jusupov později popsal svou hrůzu ve svých pamětech. „Díval se na mě těma svýma zelenýma zmijíma očima a stále se usmíval. Měl jsem pocit, že mluvím se samotným satanem,“ uvedl Jusupov ve své knize Konec Rasputina.

Kulka do hrudi nestačila

Když jed nezabíral, Jusupov ztratil nervy. Vytáhl revolver a střelil mnicha přímo do hrudi. Rasputin padl na zem a lékař Lazovert konstatoval smrt. Spiklenci začali slavit a řešit odklizení těla. Když se však Jusupov vrátil k mrtvole, aby ji zkontroloval, čekal ho šok. Rasputin otevřel oči, vyskočil a pokusil se knížete uškrtit. Následně se mu podařilo vyběhnout na zasněžené nádvoří paláce. Křičel, že všechno poví carevně.

Na nádvoří ho dostihly další výstřely. Vladimir Puriškevič, který měl lepší mušku než rozrušený Jusupov, zasáhl prchajícího muže do zad a následně do hlavy. Teprve tato rána se zdála být konečná. Útočníci do těla ještě kopali, aby se ujistili o výsledku. Svázaného Rasputina poté hodili do díry v ledu v řece Něvě. Když bylo tělo o dva dny později nalezeno, pitva prokázala vodu v plicích. To by znamenalo, že Rasputin pod hladinou ještě žil a dýchal. Moderní forenzní analýzy tuto teorii sice často zpochybňují a přiklánějí se k okamžité smrti po zásahu do čela, ale legenda o nesmrtelném mnichovi už žije vlastním životem.

Britská stopa v ruském sněhu

Zajímavý vhled do celého případu přináší teorie o zapojení britské tajné služby. Britové měli eminentní zájem na tom, aby Rusko neuzavřelo separátní mír s Německem, k čemuž Rasputin cara údajně nabádal. Podle některých historických analýz a dokumentů BBC vypálil osudnou ránu do čela agent britské tajné služby SIS Oswald Rayner. Byl přítelem knížete Jusupova ze studií na Oxfordu a v době vraždy se v Petrohradě nacházel.

Přečtěte si také

Sibiřská apokalypsa o síle tisíce atomovek nezanechala kráter. Podobné exploze jsou častější, než jsme mysleli

Exploze na Sibiři v roce 1908 zničil miliony stromů, ale nezanechal kráter. Odborníci nyní potvrzují, že takové „neviditelné exploze“ jsou běžnější, než jsme tušili.

Svědčí o tom i fakt, že kulka v Rasputinově hlavě pocházela z revolveru Webley. Tedy zbraně, kterou tehdy používali britští důstojníci, zatímco ruští spiklenci měli jiné typy pistolí. „Způsob provedení a typ zranění odpovídá práci profesionála, nikoliv rozrušených amatérů,“ uvedl pro dokument BBC historik Andrew Cook. Ať už finální ránu vypálil kdokoli, Rasputinova smrt nezachránila ani monarchii, ani Rusko. O necelé tři měsíce později car abdikoval a bolševická revoluce nemilosrdně smetla starý svět i s jeho aktéry.

Mohlo by vás zajímat:

Sir Anthony Hopkins slaví 88. Mladší žena mu roztáčí miliony, dcera ho nenávidí a jemu je to jedno