„Do břicha mu, od vás vlevo, zašil ďábel slepé střevo,“ říká Jan Werich v pohádce Stvoření světa. Už název tohoto orgánu vede k tomu pokládat ho za nějakou chybu nebo zbytečnost. A pravda, dlouhé roky ho i odborníci považovali za evoluční přežitek, prostě zbytek vývoje jako starý kus kabelu, který jen kouká ze zdi. Jak se však ukazuje, má klíčovou úlohu.
Kde ho vlastně máme?
Ačkoli je přítomnost „slepáku“ obecnou znalostí jako vědomí jater či žaludku, přesné místo může dělat běžné populaci stále problémy. Slepé střevo vzniklo tím, že tenké střevo nevede do tlustého přímo na začátku, ale až kousek za ním. Slepé tak spojuje poslední oddíl tenkého (kyčelník nebo také ileum) se vzestupným tračníkem.
Pozor na apendix
Tohle je další nepřesnost. Slepé střevo se totiž spojuje jen s případnou operací odstranění. A když se řekne jeho název, řeknou lidí většinou „Aha, apendix“. Mají na mysli červovitý přívěsek, který je vyoperován při zánětu. To je ale jen asi 10 cm dlouhá drobná koncovka slepého střeva, ne orgán samotný.
Už od Darwina
Nad úlohou tohoto střívka si lámali hlavu lékaři i evoluční biologové včetně takových pojmů, jako byl Charles Darwin. Měli ho za tělesnou zbytečnost, která neplní žádný účel, jen nám komplikuje život svým občasným zánětem. S rostoucím vývojem technologií a dalšími znalostmi jsme ale tento pohled museli přehodnotit.
Během evoluce savců se slepé střevo změnilo hned dvakrát, zcela nezávisle na druhu. Nejdřív to byli australští vačnatci jako klokani nebo koaly. Pak velká část hlodavců i primátů – a tedy i člověk. „Zjistili jsme, že apendix se mezi savci vyskytuje už 80 milionů let,“ uvádí William Parker z Duke University.
Sklad bakterií
Spolu s týmem ho podrobně zkoumal. Vyšlo najevo, že jde o podstatný článek celého našeho procesu trávení. To mají totiž na starosti bakterie rozkládající živiny a vůbec biologický materiál. Problém jsou ale infekce a na druhé straně antibiotika, která běžně používáme při léčení nemocí.
Jejich použitím totiž dochází prakticky k vyhlazení těchto bakteriálních populací a tedy „vyčištění střev“. A protože slepé střevo je opravdu slepým místem mimo dráhy běžného trávení, slouží bakteriím jako perfektní úkryt před těmito (pro ně) pohromami. Odsud mohou po zklidnění situace střevo zase obsadit a pokračovat ve své práci.
„Sítě mě nezajímají,“ směje se Tatiana Dyková. Oblíbená herečka slaví 47 a září po boku Vojty Dyka
Preventivní likvidace
Dříve se onen kousek „slepáku“ odstraňoval i preventivně, třeba během jiných břišních operací. Důvodem byla prevence budoucích zánětů v citlivé oblasti. To už dnes obecně neplatí až na akutní případy. Není-li střevo zaníceno, je lepší nechat ho na místě. Jeho tkáň lze totiž dobře využít k rekonstrukční chirurgii – při odstranění močového měchýře se z něj dělá svalstvo svěrače.
Imunita a hygiena
Poměrně hodně býložravých druhů má slepé střevo mnohem větší a delší než lidé. Jeho role při trávení je tam mnohem větší, najdete v něm i lymfoidní tkáně klíčové pro imunitu organismu. U nás zakrnělo při přechodu na častější konzumaci masa.
Zajímavý je i důvod častějších zánětů než v minulosti. Dle Parkera může jít o změnu v hygieně a prostředí. „Tyto změny ponechaly systému imunity málo práce a hodně volného času. To je zaručený recept na problémy.“
Hvězdná brána nemusí být jen fikce. Červí díry by mohly otevřít cestu napříč vesmírem
Zdroje: DukeHealth, ScientificAmerican, 21století, iRozhlas
