Jeden z nejrychleji rostoucích trendů v péči o ústní hygienu si získal přízeň milionů lidí po celém světě. Odborníci ale teď bijí na poplach. Zatímco mnozí považují škrabání jazyka za zázračný recept na svěží dech, lékaři tvrdí, že tahle „zdravotní rutina“ může vést až k život ohrožujícím komplikacím. Kdo by se měl mít zvlášť na pozoru?
Módní zvyk, který může stát zdraví
Používání jazykové škrabky se stalo běžnou součástí ranní hygieny. Podle stomatologa Kelceyho Lovelanda se ale tahle rutina může zvrhnout v nepříjemné zdravotní komplikace. „Mnozí nechápou, že může vytvořit malé, neviditelné řezy v tkanivu, které umožňují bakteriím přímý přístup do krevního oběhu,” varuje Loveland.
Nejvíc by měli zpozornět lidé se srdečními vadami, třeba s nemocnými chlopněmi nebo kardiostimulátorem. Právě u nich může nepatrné poranění jazyka vést až k endokarditidě – zánětu vnitřní výstelky srdce, který končí tragicky u každého třetího případu. A i když to zní jako výjimečný scénář, v australské nemocnici Prince Charles Hospital už zaznamenali několik vážných infekcí, které přišly právě po nadšeném škrabání jazyka.
Škrabka versus kartáček
A to není vše. Poslední výzkumy upozorňují i na další méně viditelný problém – narušení ústního mikrobiomu. Ten je hned po střevním druhý nejbohatší co do počtu a rozmanitosti mikroorganismů v těle. A právě jeho rovnováha ovlivňuje i regulaci krevního tlaku.
Podle vědců z UCLA Health mohou mikrobi v zadní části jazyka přeměňovat dusičnany z listové zeleniny na prospěšný oxid dusnatý. Ten rozšiřuje cévy a pomáhá snižovat krevní tlak. Jakmile ale dojde k narušení těchto mikrobů – například drsným škrabáním – produkce oxidu dusnatého klesá. Výsledkem může být vyšší tlak a s ním spojená rizika.
Studie Texaské univerzity dokonce prokázala, že užívání antiseptických ústních vod, které podobně narušují mikrobiom, vedlo u testovaných osob ke zvýšení krevního tlaku. Po vysazení ústní vody tlak klesl.
Když nestačí svěží dech
Zatímco jedni škrabání hájí jako účinný způsob boje proti zápachu z úst, Loveland upozorňuje, že jde často jen o zakrývání hlubšího problému. „Mnozí si myslí, že mají po škrabání klid, ale příčinou špatného dechu mohou být onemocnění dásní, zubní kaz nebo dokonce poruchy trávení,“ připomíná.
Princezna, která se rozhodla emigrovat z Československa: Lenka Pichlíková našla svobodu i novou profesi za oceánem
Někteří odborníci nicméně škrabky hájí. „Škrabka lépe odstraní povlak z jazyka než kartáček,“ tvrdí dentální hygienistka Tenika Patterson z Cleveland Clinic. „Je to jako čistit koberec – kartáč ho jen zanesie, škrabka odstraní povrchové nečistoty.“
Loveland ale trvá na svém: nejbezpečnější metodou je stále klasické a šetrné čištění jazykové části zubním kartáčkem. Měkké štětiny totiž méně poškozují tkáně a stále účinně odstraňují zbytky potravy a odumřelé buňky.
Závěr? Při honbě za dokonalou ústní hygienou není vždy víc opravdu víc. A někdy může jeden zbrklý tah škrabkou znamenat víc než jen nepříjemný zápach – může ohrozit zdraví celého organismu.
