Je to přesně 97 let, kdy se vzduch nad Československem proměnil v neviditelnou, ale smrtící zbraň a rtuť teploměru v jižních Čechách klesla na hodnotu, která dodnes působí jako vystřižená z postapokalyptického sci-fi. Minus 42,2 stupně Celsia. Tento rekord odolává času i všem klimatickým změnám. Zima roku 1929 však přinesla mnohem víc než jen statistický údaj do meteorologických příruček. Byla to doba, kdy lidé umírali uprostřed vlastních obýváků a vládní garnitura se snažila katastrofu překrýt nuceným optimismem.
Profesor Maňák
Ráno 11. února 1929 zamířil osmačtyřicetiletý profesor a zapálený amatérský meteorolog Jaroslav Maňák ke své stanici v Litvínovicích u Českých Budějovic. Měřil pečlivě. Teplotu, tlak i vlhkost zaznamenával léta s precizností vědce. Když se podíval na přístroje ve Stecherově mlýně, uviděl hodnotu, která se vymykala všemu, co kdy zažil. Teploměr ukázal minus 42,2 stupně Celsia.
Maňák tento údaj okamžitě nahlásil do Prahy. Meteorologové údaj ověřili a uznali. Stal se tak oficiálním československým a později českým rekordem, který platí i dnes. Bylo tedy potvrzeno, že nešlo o chybu měření ani o anomálii vadného přístroje. Byla to krutá realita dne, kdy se Šumava a její podhůří proměnily v antarktickou pustinu. V Třeboni ten den naměřili minus 41,5 stupně a dokonce i v Praze padaly teploty k minus sedmadvaceti.
Smrt v kuchyni
Mráz ignoroval zdi domů i zavřená okna. Pronikal dovnitř a zabíjel tam, kde se lidé měli cítit v bezpečí. Tragický osud potkal například Tomáše Kubalu ve Stropnici u Římova. Sousedé ho našli sedět u stolu v jeho vlastním bytě. Byl mrtvý. Jeho tělo zmrzlo do takové míry, že ho od desky stolu nemohli odtrhnout. Stal se ledovou sochou uprostřed svého vlastního domova.
Situace ve městech byla zoufalá. Chudinské čtvrti a nouzové kolonie se měnily v márnice. V Praze se úmrtnost během února zdvojnásobila. Olšanské hřbitovy nestíhaly a hrobníci museli kopat padesát hrobů denně do země tvrdé jako beton. Největší daň platily děti. Dobový tisk přinesl svědectví o hrůze, která se odehrála v jednom z železničních vagonů, kde žili ti nejchudší. „Tři malé děti ve vršovické vagonové kolonii staly se obětí vražedného mrazu,“ napsal tehdy deník Právo lidu.
Vládní optimismus
Politická reprezentace reagovala na krizi po svém. Místo přiznání katastrofálního stavu volila slova, která měla veřejnost uklidnit. Premiér František Udržal odmítl označit situaci za přírodní katastrofu. Pro něj to byla „nehoda“. V době, kdy doprava kolabovala a lidé mrzli, vydávala vláda prohlášení, která z dnešního pohledu působí až cynicky.
„…bojovali jsme a bojujeme úspěšně proti důsledkům, způsobeným zlými přírodními živly a v tomto boji vítězíme,“ prohlásil sebevědomě Udržal pro vládní noviny Československá republika. Realita na ulicích a v promrzlých bytech vypadala zcela odlišně.
Hladoví vlci
Příroda dostala úder, ze kterého se vzpamatovávala roky. Zvěř v lesích neměla šanci. Odhady mluví o tom, že uhynulo až 75 procent veškeré lovné zvěře. Srnci a zajíci umírali po tisících.
Na Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí republiky, se situace vyhrotila ještě více. Hladové smečky vlků ztratily plachost a přibližovaly se k lidským obydlím. Vesnice Boržava hlásila vlky přímo u svých humen. Vlaky stály. Pára v lokomotivách zamrzala, výhybky se ani nehnuly. Spojení mezi městy se přerušilo a republika se rozpadla na izolované ostrůvky, kde každý bojoval o přežití na vlastní pěst.
Mohlo být hůř
Rekord z Litvínovic je sice oficiální, ale odborníci připouštějí, že skutečná teplota mohla být na jiných místech ještě nižší. V roce 1929 totiž neexistovala hustá síť měřicích stanic v horských mrazových kotlinách, jako je tomu dnes.
Moderní meteorologie vidí tehdejší události střízlivýma očima. Na Šumavě, v místech jako Rokytská slať, zřejmě teplota klesla pod minus 45 stupňů, možná se blížila k padesátce. Chybí však důkaz. „Škoda, že se tenkrát neměřilo třeba na Rokytské Slati. Mohlo tam být ještě mnohem chladněji,“ řekl meteorolog Ivo Rolčík pro iDNES.cz. Tento rekord tak zůstává obestřen jistým tajemstvím toho, co zůstalo nezměřeno.
👉🏻 Další články na téma počasí.
.jpg){kind=link}