Má jiskru v oku, noblesu v hlase a letos v červenci oslaví devětasedmdesát. Saskia Burešová vypadá pořád skvěle, mluví dokonale a působí dojmem, že objevila vlastní recept na elixír mládí. V mládí okouzlila neokoukanou krásou i kultivovaným projevem – a televizní obrazovce zůstává věrná dodnes.
Krásná neokoukaná tvář místo Barunky
Televizní kariéru zahájila oklikou. Původně se hlásila na konkurz k televizní adaptaci Babičky, kde chtěla ztvárnit Barunku. Projekt však skončil dřív, než začal, ale Burešová zůstala v hledáčku televizních tvůrců.
Pomohlo i přátelství se spolužákem Jaromírem Hanzlíkem, jehož matka, asistentka režie, jí otevřela dveře k televizní obrazovce. Debutovala v roce 1967 v pořadu pro vojáky základní služby Poštovní schránka po boku Eduarda Hrubeše. Přesvědčila monologem Rosalindy ze Shakespearova Jak se vám líbí.
Autem s dětmi do Chorvatska: Rady zkušených cestovatelů, jak zvládnout prázdninovou cestu bez nervů
Tehdy už byla výrazná brunetka považována za neokoukanou krásku s kultivovaným projevem. Vzpomíná, že hereckou školu nikdy formálně nevystudovala: „Občas to někde napíšou, ale pravda to není. Chodila jsem na DAMU, ale na individuální výuku k panu profesoru Haladovi,“ řekla v rozhovoru pro iDnes.
Televizní hvězda s duší rodinné ženy
Navzdory půvabu a kariéře se Burešová nikdy netlačila do role televizní hvězdy. Byla spíš „domácí typ“ – jak o sobě říká s humorem. V roce 1972 se provdala za režiséra Petra Obdržálka a dva roky nato se jim narodil syn Petr.
„Dala jsem si na misky vah, co je pro mě důležitější, zda rodina, nebo kariéra, a bylo jasno,“ vzpomíná. I během mateřské se televize zachovala velkoryse a její návrat umožnila bez komplikací.
Zato jako manželé si s Petrem vybudovali výjimečné pouto. „Možná to někomu bude připadat zvláštní, ale ze všech lidí si stále nejlépe popovídám s vlastním manželem,“ uvedla. Láska to prý ale nebyla na první pohled – musel ji dlouho dobývat. „Já jsem byla tehdy strašně zamilovaná do jednoho Francouze,“ dodává se smíchem.
Kalendárium, elixír mládí a smysl pro slovo
Když v roce 1993 začalo Kalendárium, málokdo tušil, že půjde o tak dlouhodobý projekt v její kariéře. Saskia Burešová ho moderuje neuvěřitelných 32 let. Nikdy nechyběla, ať už měla horečku nebo zlomenou končetinu. „Pořad má přesně stanovené natáčecí dny a změny jsou v podstatě vyloučené,“ vysvětlila.
Navzdory svému věku (narodila se 29. července 1946) působí stále čiperně. Tajemství? Žádné plastiky, ale pes, vnučky, zahrada a práce. A hlavně stále čerstvá hlava. „Nazývám to Univerzita mého života, protože se díky tomu neustále dozvídám věci, které mě obohacují,“ řekla o Kalendáriu.
Její vkus a jazyková preciznost byly vždy zásadní. Dnes ji mrzí, že kultura mluveného projevu ustupuje: „To, jak se mluví na obrazovce, by měla být pro diváka norma. Dnes se na mluvený projev bohužel už moc nedbá. A to říkám velmi decentně,“ uvedla v Interview ČT24.
Závěrem nelze nezmínit, že navzdory jedné nepříjemné historce s hercem Vojtou Kotkem, kdy o ní zazněl nevhodný žert, zůstává Burešová profesionálkou tělem i duší. Svou eleganci si uchovává nejen v řeči, ale i ve smyslu pro důstojnost. A i když se o ní mluví jako o „nestárnoucí legendě“, ona sama by to zřejmě zlehčila. „Připadám si stále mladá. Samozřejmě že tělo chátrá, to je normální, ale já se tomu nepoddávám a nechci si to připouštět.“
