Herec Saša Rašilov v neděli oslaví čtyřiapadesáté narozeniny a jeho každodenní realita se od té minulé výrazně liší. Někdejší král večírků dal alkoholu sbohem a veškerou pozornost dnes věnuje manželce Lídě a dvěma dcerám. K současnému klidu velkou měrou přispělo i starší rozhodnutí vyměnit obrovskou zbraslavskou vilu za pražský byt, díky čemuž rodina už netráví zbytečné hodiny v autě.
Konec divokých večírků
Dlouhá léta měl Saša Rašilov pověst krále večírků. K prodlouženým nocím po odehraných představeních zkrátka alkohol patřil a zábava často nebrala konce. Jednoho dne ale herec pochopil, že rozjetý kolotoč musí zastavit.
„Byla to nekonečná spirála zábavy. Věděl jsem, že musím přestat,“ přiznal herec v podcastu Bojs. Následky bujarého života ho dovedly až do stavu naprosté uzavřenosti před světem. Často jen seděl doma a nedokázal ani zvednout zvonící telefon.
Velký obrat v přístupu k vlastnímu tělu u něj nastal po padesátce. Do té doby přibývající roky vůbec neřešil a spoléhal na pocit vnitřního mládí. Pak mu ale došlo, že se bez pravidelného pohybu a péče zkrátka neobejde. Dnes se tak cíleně udržuje v kondici a spoustu energie vkládá do charitativních projektů. Společně s přáteli pravidelně organizuje výšlapy na Sněžku. Účastníci akce vybírají peníze na protetické pomůcky pro postižené děti.
Přesun do pražského bytu
Před časem se manželé rozhodli opustit velkou zbraslavskou vilu z třicátých let, kterou herec nakonec přenechal svým příbuzným. Nový domov našli v praktičtějším bytě přímo v centru Prahy.
Za stěhováním stál ryze praktický důvod. Každodenní rozvážení dcer do školy a školky je oba stálo spoustu zbytečného času prosezeného za volantem a přesunem do města tak získali mnohem větší svobodu. Po přestěhování rodina jedno auto rovnou prodala a naučila se fungovat pomocí městské hromadné dopravy. Ušetřený čas nyní věnují společným aktivitám.
Tíha slavného jména
Slavné jméno ho provázelo už od dětství. Dědeček Vencel Ráč, kterého diváci znali pod uměleckým pseudonymem Saša Rašilov, zemřel sedmnáct let před jeho narozením. Lidé z okolí na něj přesto často upírali zrak a hledali v jeho tváři rodovou podobu. Když pak v patnácti letech začal hostovat v Národním divadle, potkal v rekvizitárně starší herecké kolegy. Všichni přítomní jeho dědečka dobře znali a rovnou mu začali vyprávět historky o muži, kterého on sám nikdy naživo nepotkal.
Rodiče původně žádali na matrice o zápis jména Saša. Úřady ale tehdy trvaly na kompromisním tvaru Alexander kvůli přílišné asociaci se Sovětským svazem. O volbě jiného pseudonymu nikdy neuvažoval, znamenalo by to pro něj zbabělý útěk před vlastní identitou. V dětství toužil utéct z tehdejší šedi socialismu k profesi kouzelníka. Pokoušel se vyrábět vlastní iluzionistické rekvizity. Nakonec u něj ale zvítězilo herectví a studium na konzervatoři.
Ztracené role a spánek u televize
Při práci ho občas zradila jeho vlastní roztěkanost. Účinkování v populárním filmu Samotáři málem propásl. Odjel totiž na prázdniny a tvůrci ho dlouho nemohli sehnat. Při přípravách snímku Šakalí léta zase záměrně vynechával povinné choreografické tréninky. Hlavním důvodem byla čerstvá zamilovanost do jeho první ženy Vandy Hybnerové. Ta mu na škole zprostředkovala práci v soukromém divadle svého otce Borise Hybnera.
Manželkou Saši Rašilova je dnes herečka Ludmila, kterou si televizní diváci mohou pamatovat ze seriálů Ratolesti, Specialisté nebo Modrý kód. Doma společně vychovávají dvě malé dcery a volné večery bez dětí pro ně znamenají naprostou vzácnost. Pokud si už náhodou najdou čas na společný film, romantika obvykle po pár minutách končí tvrdým spánkem obou unavených partnerů.
„Naposledy jsme se takhle romanticky koukali na Stranger Things a usnula jsem,“ dodala se smíchem jeho žena. Doma se potkávají s poměrně nabitým programem. Kromě výchovy vlastních dcer se Rašilov těší i ze dvou vnuků Eliáše a Damiána.
