Je to vánoční stálice, bez které si svátky neumíme ani představit. Jak to ale vypadalo během natáčení? Hořlavé kostýmy, zásah vojáků, a hlavně sázka dvou mladých kohoutů o to, kdo „klofne“ šestnáctiletou krásku. Legendární pohádka S čerty nejsou žerty skrývá perličky, které jsou možná zábavnější než samotný film.
Inu, kdo by nemiloval hlášky jako „Máchale, spadlo ti to!“ nebo „Je to rebel!“. Režisér Hynek Bočan v roce 1984 stvořil dílo, které zraje jako víno a i po čtyřiceti letech nás baví. Jenže natáčení nebylo jen o nevinných úsměvech. V zákulisí to jiskřilo, a to doslova, od pyrotechniky i od hormonů.
Kdo uloví Adélku?
Největší pikantností celého natáčení byl souboj o srdce mladičké Moniky Pelcové, která hrála křehkou Adélku. Tehdy jí bylo sladkých šestnáct let a pro ostřílené herce byla neodolatelnou kořistí. Vladimír Dlouhý (Petr Máchal) a Ondřej Vetchý (čert Janek) byli spolužáci z konzervatoře a velcí kamarádi, ale tady šlo přátelství stranou. „V té době soutěžili, kdo bude mít lepší skóre, kdo jich víc sbalí. A když se na scéně objevila Monika, tedy Adélka, které bylo šestnáct let, bylo o zábavu postaráno. Krásná kořist,“ práskla na ně po letech Dana Bartůňková, představitelka princezny Angelíny.
Vetchý s Dlouhým se dokonce vsadili, kdo u blondýnky uspěje dřív. Nakonec to vyhrál Vladimír Dlouhý. Pro Moniku Pelcovou to byla první velká láska, na kterou se nezapomíná. „Dopadlo to ale tak, jak už to v pohádkách bývá. Zamilovala se do Mirka,“ potvrdila Bartůňková. Nutno říct, že to neměli jednoduché, protože Moniku na place hlídal její tatínek.
Peklo na zemi
Když se řekne, že bylo na place horko, v případě této pohádky to platí doslova. Filmové peklo vzniklo v umělých jeskyních na Českolipsku a podmínky tam byly drsné. Režisér Bočan chtěl, aby oheň vypadal opravdově, a tak si pozval na pomoc armádu. Vojáci použili plamenomety a aceton, aby to správně „baflo“.
Bohužel se to neobešlo bez zranění. Kostýmy čertů byly ušité z hořlavé látky a stačilo málo. Sám Ondřej Vetchý při natáčení vzplanul a skončil dokonce v nemocnici. A nebyl jediný, i samotný Lucifer Karel Heřmánek měl od jisker propálený plášť. Aby toho nebylo málo, jednou museli Vetchého v kostýmu čerta zachraňovat při čůrání v lese, kde narazil na ruské vojáky. Ti začali křičet „Čort!“ a všichni se dali na útěk.
Rum pro princeznu
Zatímco v pekle bylo horko, při natáčení exteriérů herci mrzli. Dana Bartůňková, která hrála vypočítavou Angelínu, vzpomínala na scénu s kočárem. Byla jí taková zima, že ji štáb musel zahřívat zevnitř. Nosili jí limonádu s rumem. „Byla jsem trochu ovíněná,“ přiznala po letech se smíchem herečka.
Večery na statku, kde se točil mlýn, pak byly jednou velkou párty. Herci opékali maso, popíjeli a bavili se dlouho do noci. „Nás akorát štáb předčasně zaháněl se slovy: ‚Princezny, po desátý spát. Ať nemáte pod očima pytle.‘ Ale je jasný, že když nás zahnali, že jsme se druhou stranou vrátili,“ prozradila Bartůňková. Ráno si pak dámy musely kapat kapky do očí, aby nebylo nic poznat.
Odmítla miliardáře, aby mohla být zlou sestrou
Zatímco ve filmu hrála Dana Bartůňková vypočítavou Angelínu, která toužila po moci a bohatství, v reálném životě to měla nastavené úplně jinak. Roli získala v obrovské konkurenci, na castingu porazila takové hvězdy jako Dagmar Patrasovou, Ivanu Andrlovou nebo Zlatu Adamovskou, přičemž si myslela, že nemá šanci.
O něco později se jí ale dvořil skutečný „princ“, majitel luxusní klenotnické značky Piaget. Bylo to v Monte Carlu, on byl o dost starší miliardář (49 let) a Daně ležel svět u nohou. Koupil jí šaty za 17 tisíc franků, vzal ji na jachtu a dokonce si ji chtěl vzít! Na večírku jí líbal ruku samotný Alain Delon. A výsledek? Dana ho odmítla. „Byla jsem jelito. Tenkrát jsem chtěla být hlavně herečkou a ne manželkou,“ přiznala po letech. Inu, Angelína by po něm skočila hned, Dana dala přednost svobodě.
Make-up pro koně a slzy kvůli klice
Natáčení provázely i situace, nad kterými zůstává rozum stát. Režisér Hynek Bočan měl jasnou vizi, chtěl pro čerty vraníky, tedy černé koně. Jenže dorazili hnědáci. Co s tím? Filmaři se rozhodli koně přebarvit na černo. Plán to byl skvělý jen do chvíle, než začalo pršet a barva se ze zvířat začala smývat.
A veselo bylo i u scény s kočárem. Pamatujete, jak kaprál (Petr Nárožný) utrhne dveře od kočáru? Ten kočár byl vzácný originál. Když Nárožný za dveře vzal a skutečně je ulomil, majitel kočáru se na place prý okamžitě rozbrečel.
Mimochodem, všimli jste si jména hlavního hrdiny? Petr Máchal. Původně se měl jmenovat Mácha, ale tvůrci to na poslední chvíli změnili. Báli se totiž, aby tím nezesměšnili našeho slavného básníka K. H. Máchu.
Hlášky, které ve scénáři nebyly
Víte, že mnohé z těch nejlepších hlášek vznikly úplnou náhodou? Třeba legendární scéna s vážením hříšné Doroty Máchalové. Když si Jaroslava Kretschmerová stoupla na váhu, technika selhala a váha se opravdu utrhla. Karel Heřmánek, který byl v roli Lucifera naprosto ponořený, to pohotově okomentoval: „Strhla nám váhu.“ Režisérovi se to líbilo natolik, že to ve filmu nechal.
A Petr Nárožný? Ten si svou roli kaprála užíval naplno. „Většinu mých hlášek jsem si vymyslel sám,“ svěřil se herec. Prostě to tam sázel a my jsme si ty věty zamilovali. Dnes už jsou z těchto herců legendy, ale při sledování filmu je jasné, že si to tenkrát všichni neskutečně užívali. Koneckonců, výsledek mluví za vše.
Tuhle nestárnoucí klasiku si můžete připomenout už 26. 12. ve 20:20 na Nově, nebo v repríze 28. 12. v 16:15.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
