Respektovaný ruský historik a polyglot Anatolij Moskvin skrýval dlouhé roky ve svém dětském pokoji strašlivé tajemství. Uznávaný expert na pohřebnictví systematicky vykopával z hrobů ostatky malých dívek a po pečlivé balzamaci z nich vytvářel lidské loutky. S mrtvými těly vedl běžný rodinný život, pořádal pro ně oslavy a sledoval s nimi televizi. Tento muž opakovaně usiluje o propuštění z psychiatrické léčebny s plánem vyučovat angličtinu na základní škole.
Geniální mozek v zajetí temnoty
Anatolij Moskvin vyčníval nad vrstevníky už od dětství, dostal do vínku geniální mozek a fenomenální paměť. Na moskevské univerzitě do sebe bleskově nasál třináct cizích jazyků a vzápětí zakotvil u tajných služeb jako mimořádně schopný překladatel. Jeho skutečnou životní obsesí byla keltská historie a hlavně fascinace smrtí včetně veškerých pohřebních rituálů.
Jako přední ruský odborník na hřbitovy dostal v roce 2005 oficiální pověření ke zmapování všech pohřebišť v Nižněnovgorodské oblasti. Moskvin se do práce vrhl s fanatickým zápalem, osobně prolezl přes sedm set míst posledního odpočinku a do notesů ručně přepsal čtyři a půl milionu jmen nebožtíků.
Zvrácená sbírka v dětském pokoji
Fascinace smrtí však u něj postupně přerostla v těžkou psychickou poruchu. Historik totiž začal po nocích navštěvovat hroby nedávno zesnulých dívek ve věku od tří do dvanácti let. Těla systematicky odnášel do bytu svých rodičů, kde i v dospělosti žil ve svém dětském pokojíčku, a pomocí vlastních chemických postupů je mumifikoval.
Své morbidní výtvory oblékal do pestrobarevných šatiček, na nohy jim natahoval punčochy a obličej maskoval silnou vrstvou líčidel. Některým tělům dokonce voperoval do hrudníku hrací skříňky, aby působily jako obrovské hračky. Rodiče považovali podivné figury za nadrozměrné panenky a zápach přisuzovali hromadám starých knih, kterými byl pokoj napěchovaný až ke stropu.
Vyšetřovatelé zpočátku tápali a paradoxně si Moskvina přizvali jako hlavního experta na hřbitovní kriminalitu. Odborník policii ochotně radil a detailně popisoval terén. Kriminálka ho odhalila naprostou náhodou na záznamech z bezpečnostních kamer, zrovna když si z dalšího hřbitova odnášel dekou pečlivě zabalený lup.
Absolutní ztráta reality
Policisté při domovní prohlídce objevili devětadvacet upravených těl. Pachatel se k činům okamžitě doznal a navíc vyšetřovatelům prozradil dalších patnáct narušených hrobů. Své jednání vysvětloval touhou poskytnout opuštěným dětem teplo domova a zachránit je před samotou chladné země. Lékařské konzilium následně diagnostikovalo těžkou formu paranoidní schizofrenie a soud nařídil ústavní ochranné léčení.
Bývalý akademik tráví v psychiatrické léčebně již 15 let a opakovaně žádá o propuštění na svobodu. Rád by se oženil a věnoval se výuce dětí. Lítost nad svými činy však odmítá a rodinám zesnulých dívek posílá kruté vzkazy. „Ty dívky jsou dívky. Nevidím nikde spojitost s nějakými rodiči,“ řekl u soudu. Vzápětí svou úvahu ještě rozvedl. „Žádného z jejich rodičů neznám. Podle mého soudu, okamžikem, kdy své dcery pohřbili, ztratili na ně jakákoli práva…“ prohlásil Moskvin.
Strach pozůstalých trvá
Rodiny obětí pochopitelně nesou představu Moskvinova návratu do běžné společnosti s obrovským děsem. Matka jedné ze zneužitých dívek Natalia Chardymova se proti žádostem o propuštění pravidelně ostře ohrazuje. Své tehdy desetileté dceři raději pořídila tajný bezejmenný hrob, aby její ostatky ochránila před dalším řáděním. „Ta kreatura mi přinesla do života strach a hrůzu svým groteskním zneužíváním těla mé mrtvé dcery. Byla bych šťastná, kdyby zůstal pod zámkem napořád,“ řekla Chardymova pro média. O osudu nemocného sběratele těl tak budou muset opakovaně rozhodovat psychiatři a justice.
👉🏻 Další články na téma krimi.
