Září je pro meteorology pravidelně měsícem paradoxů a naprostých extrémů. Kalendář už nám hlásí podzim, příroda však přichází s posledním letním představením. Bývá to babí léto, které někdy překvapí svou intenzitou natolik, že překonává i červenec se srpnem. Ve stejný čas mohou přijít i první mrazy či sněhy. Jaké extrémy už historicky nastaly?
Teplotní rekordy
Teplotní hladiny u nás obecně stoupají, což je ovšem trend ani ne tak posledních let, jako spíše dekád. Na jižní Moravě lze už dávno pěstovat tropické ovoce i mimo skleníky. V harmonogramu roku u nás prakticky vymizelo jaro a podzim, léto tak skoro plynule přechází do zimy a naopak. Do historie extrémních hodnot vstoupil dle iRozhlasu naposled loňský rok.
Ve Strážnici totiž 3. září naměřili 35,1 stupně Celsia. Rekord padl ten den hned na 33 místech, kde měření probíhá už tři dekády. Dalších sedm míst ohlásilo 34 a více stupně Celsia, všechno se to nacházelo na střední či jižní Moravě. O den dříve padly rekordy na jedenácti stanicích, třeba Brod nad Dyjí na Břeclavsku má nově 34,4 stupně Celsia, Strážnice 34,3, což potvrzují i České noviny.
Moderní babí léto
Babí léto bylo vždycky bráno spíše jako letní „dojezd“ na začátku podzimu, nikoli jeho překonání. Od roku 2023 je však u nás zcela výjimečným jevem. Ještě začátek října u nás má průměrně 19,6 stupně Celsia, což, jak uvádí Aktuálně, je o 4,4 stupně nad dlouhodobým normálem.
„Do budoucna musíme očekávat, že celkové oteplení se bude propisovat i do podzimních měsíců a září bude dál měsícem, kdy teplota atakuje třicet stupňů, uvádí bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkumu globální změny Akademie věd.
Tropy versus mrazy
Tohle je další specifikům září, kdy se teploty mění nejen v rámci dní, ale i hodin a několika kilometrů. Stejně jako s koncem zimy nastává ono otravné období, kdy je ráno zima na mikinu a odpoledne vedro na šortky. V horských oblastech nejsou zvláštní ranní mrazy a třeba astronomický podzim 23. září 2021 začal velmi chladně. V kotlinách Šumavy a Krušných hor bylo tehdy dokonce méně jak -5 stupňů Celsia.
Mráz se ale občas vyskytl i v oblastech pod 400 metry nadmořské výšky, zasáhl třeba stanice Velké Chvojno či Broumov. Na září sice takové teploty nejsou moc zvláštní, jde spíš o ony extrémní výkyvy a bleskové přechody. Během jediného měsíce tak teplota kolísá o více jak 20 stupňů v rámci dní.
Zítra vstanu a opařím se čajem: Nechtěná role pro Kostku, labutí píseň Ondrouchové a další perličky z natáčení
Zářijový sníh
Stále není běžný, ve vyšších polohách se však objevuje. Jak potvrzuje Prima CNN, klimatické záznamy ukazují na osmiměsíční přímý kontakt České republiky se sněhem během každého roku. Období od června do září je tradičně bráno jako „nesněžící měsíce“. Stále více je ale tento úsek od krajů „ukusován“. Na horách to není nic zvláštního, koncem měsíce už pokrytí vrcholků avizuje, že se skutečně blíží zima.
Budoucí výhled
Září je bohužel měsíc kritický pro zemědělství, a právě meteorologické výkyvy tak vážně dopadají na zemědělství, energetiku a tím i lidské zdraví. Babí léto prodlužuje vegetační období, současně hrozí sucho a požáry. Plodiny i rostliny pak zase likviduje ranní mráz nebo dokonce sníh. Tato kombinace přichází i v několika vlnách a přírodu tak dokonale „zblbne“.
Show Jana Krause: Etzlerova „encyklopedie“ se slovem, které neprojde cenzurou, rybařící ADHD a Kamu s tropickou koprovkou
Zdroje: CeskeNoviny, iRozhlas, CNNPrima, Infomet, Aktualne
