Rakovina patří k nemocem, které se stále častěji spojují s naším životním stylem. A právě to, co jíme, může hrát větší roli, než si vůbec připouštíme. Americká onkologická dietoložka pro pacienty po léčbě rakoviny Nichole Andrews má v tomhle jasno. Z některých potravin by se podle ní měl stát spíš výjimečný doplněk než běžná součást jídelníčku.
Uzeniny jako problém každé lednice
Slanina, šunka, párky. Klasika, která voní, zasytí a málokdo si bez ní umí představit snídani. Jenže podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny spadá zpracované maso mezi nejrizikovější karcinogeny. „Osobně se jim vyhýbám,“ řekla dietoložka specializující se více než 12 let na výživu lidí po prodělané rakovině pro magazín Parade. „Důkazy z lidských studií ukazují, že mohou způsobovat rakovinu, hlavně kolorektální.“
Problém není v samotném mase, ale v tom, jak s ním potravinářský průmysl zachází. Uzeniny bývají plné dusičnanů a dusitanů, které se při vaření nebo trávení mění na látky poškozující DNA. A když maso přichází do kontaktu s vysokou teplotou, třeba na pánvi nebo grilu, vznikají další sloučeniny, které tělu rozhodně neprospívají.
Andrews říká, že nejde o to maso zakazovat, ale přemýšlet nad tím, odkud pochází. Čerstvé maso z farmy, kde se zvířata mohla volně pohybovat a nedostávala žádné chemické přísady, je něco jiného než levná uzenina z regálu supermarketu.
Alkohol jako každodenní past
Tohle téma překvapí i ty, kteří si myslí, že pijí s rozumem. Andrews alkohol ze svého života totiž vyřadila úplně. „I malé množství zvyšuje riziko několika typů rakoviny, například prsu, jater, jícnu i tlustého střeva,“ upozorňuje.
Světová zdravotnická organizace říká jasně: neexistuje množství alkoholu, které by bylo pro tělo bezpečné. V těle se totiž mění na acetaldehyd, látku, která narušuje DNA a brzdí její přirozenou obnovu. Čím častěji pijeme, tím víc tělo ztrácí sílu bránit se.
Problémem není občasná sklenka, ale to, že jsme si pití zvykli považovat za běžnou součást dne. Andrews proto radí vrátit alkoholu to, čím by měl být, tedy výjimku, ne rutinu.
Cukr jako tichý spouštěč
Cukr sice mezi karcinogeny nepatří, ale tělu dokáže uškodit jinak. „Diety s vysokým obsahem cukru vytvářejí prostředí, ve kterém se rakovině daří,“ vysvětluje Andrews.
Sladké nápoje a průmyslové pečivo přispívají k obezitě, zánětům i hormonální nerovnováze, tedy k přesně těm stavům, které otevírají cestu nádorům. Podle Světového fondu pro výzkum rakoviny má až polovina všech případů rakoviny spojitost s nezdravým životním stylem.
Geny ovlivnit nemůžeme, ale jídlo a pohyb ano. A právě tady podle odborníků leží prostor, který máme ve svých rukou.
Jak by měl vypadat jídelníček, který tělu prospívá
Prevence rakoviny není o zákazech, ale o každodenních volbách. Andrews doporučuje stavět na jednoduchých potravinách. Základ tvoří zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a kvalitní bílkoviny. „Zaměřuji se na brukvovitou zeleninu, jako je brokolice, květák nebo kapusta. Obsahují látky s protinádorovým účinkem,“ říká.
Na talíři má často i borůvky a maliny, plné antioxidantů, které chrání DNA před poškozením. Ze živočišných zdrojů volí ryby, hlavně lososa, kvůli omega-3 mastným kyselinám, které pomáhají tlumit záněty v těle.
„Žádné jídlo rakovině nezabrání,“ uzavírá dietoložka. „Rozhodující je celkový přístup. Vyvážená strava, dostatek pohybu a zdravá váha. Tělo pak funguje tak, jak má.“
