Rok 1952 přál budovatelským heslům, nikoliv romantice, a natáčení Pyšné princezny provázely politické tlaky, cenzura i milostný skandál, který otřásl tehdejší kulturní scénou. Za ikonickými scénami se skrývá příběh plný vodky, zhrzených básníků a triků, které byste od filmařů v padesátých letech nečekali.
Černobílá klasika režiséra Bořivoje Zemana se na obrazovky vrací s železnou pravidelností a ani letošní povánoční neděle není výjimkou. Televize Prima ji nasadila na dnešní odpoledne, konkrétně na 13:15. Diváci uvidí idylku, ve které moudrý král Miroslav napravuje rozmazlenou Krasomilu prací a láskou. Realita na „place“ však měla k pohádce daleko. Hlavní představitelé se potýkali s mrazem, nepohodlím a především s bouřlivými emocemi, které brzy přerostly scénář.
Láska, která rozzuřila režim
Největší drama se neodehrávalo před kamerou, ale v zákulisí. Představitelka princezny Alena Vránová byla v době natáčení manželkou zapáleného komunistického básníka Pavla Kohouta. Vladimír Ráž, který ztvárnil krále Miroslava, byl rovněž ženatý. Přesto mezi nimi přeskočila jiskra, kterou nešlo uhasit. Jejich vztah se stal veřejným tajemstvím a pro tehdejší puritánskou morálku představoval obrovský problém. Zhrzený Kohout tuto zradu nesl velmi těžce a svou bolest přetavil do divadelní hry s všeříkajícím názvem „Dobrá píseň o zloduchovi, který přebral vzornému komunistovi ženu“.
Básník chtěl svým dílem naznačit, že kdo zradí soudruha v osobním životě, ten bez váhání zradí i svou vlast. Tlak na oba herce byl enormní, přesto se po natáčení vzali. Jejich manželství sice nevydrželo navěky, ale dalo vzniknout filmové chemii, která funguje i po více než sedmdesáti letech. Pro Alenu Vránovou se role Krasomily stala požehnáním i prokletím. „Naštěstí mám obecenstvo, které dobře ví, že jsem za život zahrála víc než princeznu Krasomilu. Takže se zase tolik nezlobím,“ uvedla herečka v rozhovoru pro Právo.
Když král v zahradě močí
Scénář pohádky musel projít přísným sítem cenzury. V padesátých letech bylo nemyslitelné, aby feudál, tedy král, byl kladným hrdinou bez výhrad. Tvůrci to vyřešili šalamounsky. Miroslav se musel převléknout za zahradníka a pracovat rukama, což ideologům stačilo k tomu, aby nad filmem přivřeli oči. Komunističtí posuzovatelé však vyškrtli veškerá kouzla a nadpřirozené jevy. Jedinou výjimkou, kterou se podařilo obhájit, byla zpívající květina.
Schvalovací proces přinesl i jednu úsměvnou historku, která se traduje dodnes. Spisovatelka Marie Pujmanová, která měla nad scénářem dohled, se údajně rozzuřila nad pasáží v noční zahradě. V textu stálo, že král Miroslav vstoupí do zahrady, pozoruje hvězdy a „močí“. Takový naturalismus v socialistickém filmu pro děti ji šokoval. Nakonec se ukázalo, že šlo o pouhý překlep písařky a ve scénáři mělo být slovo „mlčí“.
Rumová jízda na kládě
Jednou z nejakčnějších scén filmu je zběsilá jízda Miroslava a Krasomily na kládách v rýze na dřevo. Ve skutečnosti šlo o kombinaci několika filmových triků a utrpení herců. Záběry zblízka se točily ve studiu před plátnem, na které se promítala ubíhající krajina, zatímco celek s nebezpečnými peřejemi obstaral model s loutkami. Herci si ale i tak užili své při natáčení dojezdů do vody v ledovém Dolském mlýně v Českém Švýcarsku.
Podmínky byly natolik drsné, že štáb musel sáhnout po alkoholu, aby herce udržel v provozuschopném stavu. „Točilo se kvůli světlu ve tři hodiny ráno, a když jsme v těžkých mokrých šatech vylezli na břeh, byla nám strašná zima. Než se opakovala scéna, hodili na nás deky a dostali jsme hrnek s čajem a rumem. Při třetím opakování už byl jen rum, čaj došel. Až se budete na pohádku dívat, všimněte si, že už jsem se sotva držela na nohou…“ prozradila Alena Vránová v rozhovoru pro Měsíčník Nostalgie, jak cituje iDNES.cz.
Filmaři si pomohli trikem i v úvodu filmu. Slavná scéna, kdy princezna hází míč přes zámeckou bránu králi Miroslavovi, se ve skutečnosti odehrává na dvou místech vzdálených od sebe desítky kilometrů. Zatímco Krasomila hází míč na zámku Hluboká, Vladimír Ráž jej chytá v Třeboni. Střihači odvedli natolik precizní práci, že tento geografický nesmysl diváci po generace nevnímají.
Pohádka měla mít dokonce pokračování s názvem „Pyšná princezna královnou“, kde by řešili vztah své dcery s prostým zahradníkem, ale Vránová s Rážem scénář odmítli pro přílišnou modernost a absenci poetiky.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
