Psal se 4. listopad 1982, když se v brněnské porodnici na Obilním trhu narodil první chlapec počatý metodou umělého oplodnění. Československo se tak zařadilo mezi světové průkopníky. Dnes už asistovanou reprodukci rozvíjí moderní technologie a do laboratoří vstupuje i umělá inteligence.
Odvaha profesora Pilky přinesla nový život
Za přelomovým úspěchem stál profesor Ladislav Pilka, tehdejší šéf Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno. Jeho tým využil metodu GIFT, při níž se vajíčko a spermie přenášejí do vejcovodu. Zrodila se tak kapitola, která změnila dějiny české medicíny.
„Profesor Pilka byl vizionář, který dokázal změnit historii české medicíny. Bez jeho odvahy a víry, že to půjde i tady, bychom dnes nebyli tam, kde jsme,“ řekl pro DiaStyl MUDr. Marcel Štelcl z kliniky ReproGenesis.
Porod tehdy provázela mimořádná atmosféra. Gynekolog Pavel Ventruba vzpomíná: „Byla to mimořádná událost a nikdo z nás si ji nechtěl nechat ujít.“ I díky jeho fotografiím se tento okamžik zapsal do historie.
Improvizované podmínky
Tehdejší podmínky by dnes působily jako improvizovaná domácí laboratoř. Přesto se právě v Brně narodilo první dítě ze zkumavky ve východní Evropě a třetí na světě. Úplně první byla Louise Brownová z Velké Británie, která přišla na svět v roce 1978.
Dnes se v Česku každým rokem narodí zhruba pět tisíc dětí díky metodám asistované reprodukce. Tvoří tak asi pět procent všech novorozenců a podle odborníků bude tento podíl v příštích letech dál růst.
„V osmdesátých letech jsme neměli ani potřebné léky, ani přístroje. Mnohé jsme si vyráběli sami. Dnes máme špičkové technologie a úspěšnost léčby roste,“ připomněl MUDr. Štelcl. K novým pomocníkům patří i umělá inteligence, která pomáhá embryologům vybírat ta nejvhodnější embrya.
Nová generace a budoucnost reprodukční medicíny
V současnosti tvoří většinu pacientek ženy po pětatřicítce. „Dříve jsme řešili hlavně neprůchodnost vejcovodů, dnes je hlavní příčinou věk,“ uvedl MUDr. Štěpán Machač, předseda Sekce asistované reprodukce ČGPS.
Stále víc žen volí zmrazení vajíček, aby měly větší šanci otěhotnět později. „Optimální je otěhotnět mezi 25. a 35. rokem, ale právě v tomto věku si ženy často teprve uvědomí, že dítě chtějí,“ řekl Machač. MUDr. Martina Novotná z kliniky Reprofit dodává: „Lepší je mít vajíčka uložená pro budoucnost, než později řešit dárcovský program.“
Změny čekají i legislativu. Podle Marcela Štelcla se po roce 2027 změní pravidla dárcovství. Děti budou moci později znát identitu dárce. „Asistovaná reprodukce dnes dokáže pomoci i tam, kde by to dříve nebylo možné. To, co profesor Pilka začal, pokračuje dál,“ uzavírá Machač.
A co dělá první dítě ze zkumavy dnes?
„Snažili jsme se na brněnské klinice oslovit rodiče prvních dětí ze zkumavky, aby se vědělo, jak se uplatňují v životě. Rodina odmítla a naší povinností je zachovat mlčenlivost. Matka prvního dítěte dokonce pohrozila trestním oznámením, když něco zveřejníme,“ litoval před lety Ladislav Pilka. Je tedy možné, že onen muž dodes netuší, že před 43 lety psal historii české medicíny.
Kvíz: Hlášky z komedie Což takhle dát si špenát nestárnou. Otestujte si, jak dobře je znáte
Zdroje: autorský text, Diastyl, iDNES, Brněnská drbna
