Brněnské podzemí je velmi spletité a dodnes se v něm nachází místa, která ještě nejsou úplně zmapovaná. Je možné, že právě v těchto místech se nachází tělo květinářky, která se před 49 lety propadla pod zem. Tragédie se stala 15. února 1976 v důsledku poruchy potrubí. To totiž po mnoha letech používání prasklo a postupně podemílalo prostor pod brněnským tramvajovým nástupištěm.
Brno stojí na spraších, což je sice nosný materiál, ale snadno se ředí s vodou. V případě prasklého potrubí voda odplavila horninu, čímž vznikla pod zemí dutina, která se propadla. Voda se měla probourat i do neznámých sklepních prostor.
Statečná květinářka
Marie Bartošová prodávala ten den květiny v blízkosti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně – v Pekařské ulici. Právě zde byla svědkyní toho, jak se propadlo nástupiště. Do jámy spadl osmapadesátiletý Miroslav Šudák. Paní Marie se jej snažila zachránit, jenže chodník se propadnul i pod ní. Zatímco muže se podařilo z jámy vytáhnout, paní Marie se ponořila do bahna, které ji zcela pohltilo. Ani po dvanácti hodinách hledání se ji nepodařilo najít.
Komunistický režim se snažil tragédii utajit
Tragédie vznikla v důsledku prasklého potrubí. Namísto toho, aby se tento problém začal ihned řešit, městští zástupci rozhodli, že to počká do druhého dne. To je zároveň ten důvod, proč se o celé tragédii nesmělo mluvit. Soudruzi se to snažili zatajit.
Manžel Marie Bartošové se domáhal odškodnění a příspěvku na pamětní desku. Jeho prosby ale bohužel nikdo nevyslyšel. Pamětní deska tedy byla vyvěšena až v devadesátých letech minulého století – tedy asi 25 let po tragédii.
Lidé se zastávce vyhýbali
Po nehodě se všichni ti, kdo nemuseli, této zastávce vyhýbali. Nebylo jasné, jestli problém s nestabilním podložím už pominul a nedojde znovu k propadnutí. K panice přispěl i nedostatek informací. Odborníci nevylučují, že by k podobné nehodě nemohlo dojít i dnes. Poruchám vodovodního potrubí se nedá úplně zabránit a největší problémy nastávají právě v prudkých kopcích, kde stojí například Pekařská ulice nebo Zelný trh.
Naposledy se podobná událost stala v září 2014 v Žabovřeskách. V Minské ulici voda podemlela půdu a vznikla tři metry hluboká jáma. Praskající potrubí je událost, kterou je třeba řešit co nejdříve. Vzhledem k tomu že 5 % brněnského podzemí stále ještě není prozkoumáno, mohou existovat sklepní prostory, které ve spojení s nadměrným množstvím vody vytvoří smrtonosnou past.
Ulice: Igor zuří, tohle tak rozhodně nenechá
Pozůstatky Marie Bartošové
Zatímco někteří odborníci tvrdí, že tělo pětačtyřicetileté květinářky se teprve ukáže, až začne oprava kanalizace v Pekařské ulici, jiní věří tomu, že částečně již bylo odhaleno. V roce 1992 totiž byla v blízkosti kanalizační výpusti v Kšírově ulici nalezena polovina spodní části těla i se zbytkem kalhot. Právě podle atypického klínu kalhot se přisuzují Marii Bartošové. Po půl roce byla objevena lebka v Brně-Černovicích poblíž řeky Svratky. Ani zde ale není jasné, zda se skutečně jedná o ostatky květinářky.
Na dokument ohledně této tragické události se můžete podívat níže:
Další zajímavosti si můžete přečíst tady.
Úterní Ulice: Nečekaný odchod z komory, hádka v Království hraček a Matěj dostane vyjádření z radnice
Zdroje: ct24, brnensky.denik, iDnes
