Kultovní komedie Věry Chytilové s přibývajícími roky zraje jako víno. Je plná vynikajících scén a jednou z nich je Bohušova návštěva obchodu se smíšeným zbožím, když s právníkem v podání Miroslava Donutila projíždí svoje nové majetky. Pořádně přitom vyvede z míry prodavačku. A právě její představitelka Simona Peková před pár dny oslavila sedmdesát.
A kdo je ta Simona Peková?
Protože excelovala vždy hlavně na divadle, její filmografie není příliš obsáhlá. Většinou šlo ale o silné kusy jako Pouta, Postel nebo Nudu v Brně. Za výkon v Přišla v noci (2023) si odnesla Českého lva.
Slivovice
„Daj ně flašu slivovice,“ zvolá Bohuš v podání Bolka Polívky, kterému se nechce moc čekat ve frontě, a tak přímo osloví nic netušící prodavačku. Obsluhující žena se logicky zeptá, jestli je na řadě, ale neurvalý nový majitel obchodu záhy předvede, co všechno dovede.
Následuje Bolkovo přelezení pultu a chopení se lahve. Pak ale přijde upozornění advokáta, že jde o nového majitele obchodu a také hláška: „Neplať nic v mojem kšeftě.“ Jde o jeden z moha momentů v mozaice snímku, který však svou trvající oblibou nese dál i ty nejmenší role.
Divadelní život a expresivita
Po absolutoriu působila Simona Peková v Brně v Divadle Husa na provázku, v roce 1981 se přesunula do Divadla bratří Mrštíků. Vystřídala několik dalších scén včetně návratu do Husa na provázku, až v roce 2007 skončila v HaDivadle. Ve filmech účinkuje jen sporadicky a sama se považuje za jednu z posledních expresivních hereček.
Jak sama říká, jde v herectví po pocitu, a to až na krev. Je zkrátka autentická, svou bezprostředností vás dokonale odzbrojí i v civilu. Výrazné ocenění, tedy Českého lva, ale dostala až na prahu sedmdesátky.
Otřes nenastal, inspirace herečkám
„Byla jsem přešťastná, když o mně vycházely ty hezké kritiky, ale takové to štěstí, jako když se dítě třese na Ježíška, to nenastalo. Ale totálně mě zaskočily ohlasy. Ještě před festivalem v Karlových Varech jsem se napůl zhroutila. Vůbec mě totiž nenapadlo, že film publikum tak dostane.“
Vnímá to také jako signál pro starší herečky, že role psané přímo pro ně se stále objevují. „Kudy chodím, tak jim říkám, aby nepouštěly kliku, protože se ty dveře jednou otevřou. To je moje poselství pro starší herečky,“ svěřila se pro iDNES. I když se o ní režisér Václav Morávek vyjádřil jako o „hlavní herečce vedlejších rolí“ ona sama to tak nebere.
Nelehký život
Díky popularitě je o Simoně Pekové znám i nepříliš lehký osud včetně domácího násilí. „To manželství naštěstí trvalo jen rok a dva dny, ale nechci o tom mluvit. Nevzpomínám na to ráda.“ Život zkrásněl s narozením dcery Sáry. Matkou se stala až po třicítce a v nemocnici tehdy byla docela raritou.
Přes nejrůznější potíže svobodné matky bere mateřskou jako jedny z nejkrásnějších let svého života, aniž by unikala k herectví. Kojila ji do dvou a půl let, dávala dohromady byt, cestovaly spolu. Dnes je s dcerou jako jedna bytost, bydlí kousek od sebe a často si volají. Ačkoli v ní vidí i herecké nadání, je ráda, že se Sára dala na výtvarnou dráhu.
Zdroje: iDnes, CSFD, Wikipedia, Super
.jpg){kind=link}