O tom, že větry smrdí, není pochyb. Ale příčinou nepříjemného zápachu může být nejen skladba jídla a některé potraviny, ale i zdravotní problém. Proč tedy větry smrdí a kolik jich za den vypouštíme a jakou rychlostí?
Prd, pšouk, větry, prdění, … Je jedno jak jim doma říkáte, jde pořád o jedno a to samé. I když se to považuje ve společnosti za nepřijatelné a nevhodné, stále to nic nemění na tom, že je to každodenní součástí nás všech. I těch, kteří tvrdí, že přeci neprdí!
Pro větry se používá i slovo flatus, což pochází z latiny a označuje se tak i dech nebo vánek. Jedná se o označení pro směs plynů, která je produkována trávícím traktem. Nazývá se nadýmání, plynatost nebo také meteorismus. Plyn je vypuzován konečníkem a tento proces se nazývá flatulence neboli nám známé prdění.
Proč větry smrdí
Průměrné složení flatu neboli větrů je z 59% dusík, 21% vodík, 9% oxid uhličitý, 7% metan a 4% kyslík. Samotné zastoupení jednotlivých plynů pak už ale záleží na bakteriích, které ve střevě žijí. O tom, jaký bude samotný “prd” doprovázet zápach, pak rozhoduje sulfan – ten obsahuje síru.
Hoří? Ano!
Někteří by mohli o tom, jak tuto teorii převedli do praxe dlouze vyprávět. Ano, větry opravdu hoří. Je to pro jeho složení – tedy metanu a dalších hořlavých plynů. Například při vyšším denním příjmu masa se může samotné množství metanu zvýšit.
Zajímavosti o prdění
Rychlost a poloha svěrače rozhodují o tom, jak moc hlasitý daný prd bude. Proto je to jednou “ticháček” a jindy pořádná “řacha”. Větry mají rychlost zhruba 3 metry za sekundu. O samotném zvuku pak rozhoduje vyvolané kmitání tkání v okolí řitního otvoru.
Průměrně si člověk prdne čtrnáctkrát za den, ale samozřejmě vše ovlivňuje strava. Obsah vypouštěného plynu za den je pak zhruba půl litru. Jejich teplota je až do samotného “vypuštění” jako teplota těla – tedy 36.5°C.
S kým žije Jiří Martínek alias doktor Vševěd ze soutěže Na lovu: Ženu i děti chrání jako oko v hlavě
Zajímavostí je i to, že například sledi pomocí prdění komunikují mezi sebou. Dokážou vytvořit pomocí vypuzeného plynu takový zvuk, že ostatním v hejnu předají informaci. Existuje i Mezinárodní den prdění, který připadá na 4. prosince.
Chtěli byste se živit jako profesionální čichač větrů? Ne, neděláme si srandu. V Číně taková profese opravdu existuje. Vyškolený pracovník má díky “čichání” rozeznat nemoci.
Zápach a četnost jako projev zdraví/nemoci
To, jak často za den člověk vypustí větry a jaký zápach budou mít, může vypovídat i o jeho zdraví či nemoci. Například potravinové intolerance (mléko, lepek) způsobují více zapáchající větry.
Orličtí vrazi: Černý stále sedí za mřížemi, v jeho bytě se ukrýval Kajínek. Kopáč se oběsil a Kuna dnes běhá po svobodě
Zdroj: wikipedia.org, x.com
