Den slovenských věrozvěstů Cyrila (Konstantina) a Metoděje připadá v kalendáři na 5. července. Prvně bylo datum stanoveno v rámci oslavy tisícího výročí jejich příchodu a chtěl to olomoucký arcibiskup Bedřich z Fürstenberka. Datum však nemá se životem obou svatých jakoukoli zřejmou souvislost. Tak proč zrovna tenhle den?
Osvětová mise
Oba bratři dorazili na Velkou Moravu na jaře 863. Konstantin byl zřejmě v hodnosti kněze, Metoděj jako jáhen, tedy pověřený člověk vykonávající charitativní věci a administrativu. Byli velmi vzdělaní, měli podporu knížete Rostislava a dokázali své i další aktivity perfektně organizovat. Jejich mise tak triumfovala.
Propojení tradic
Připomínka Cyrila a Metoděje měla později posilovat československou vzájemnost. Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR a Pavel Hošek z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy se shodují na tom, že posun data byla naprosto pragmatická operace.
„Českým vlastencům se v 19. století nabízela možnost nějakým způsobem propojit jednak příběh věrozvěstů, posléze tradici spojenou se svatým Prokopem a Sázavským klášterem, a tedy tradicí slovanské bohoslužby,“ popisuje Hošek. Naši vlastenci se k těmto odkazům sice hlásili, pracovali s nimi ale velmi tvořivě. Současně i přehodnocovali to, jaký význam měla vlastně mise obou bratrů.
Pragmatismus roční doby
Dle Šebka šlo spíš o to, že vedle svátku Cyrila a Metoděje stojí ještě sv. Prokop. Od dob Karla IV. se jejich svátek slavil až do roku 1863 9. března. Jenže to byla postní doba, což je pro katolickou církev mizerný čas na nějaké oslavy. Krom toho ani počasí není moc přívětivé.
„Nakonec bylo tedy rozhodnuto, že hlavní pouť bude 5. července, kdy už skončila sena, ale ještě nezačaly žně. Není to podle mě úplně kvůli snaze odlákat pozornost od 6. července, ale myslím, že logicky stojí svátek vedle 4. července, kdy se slaví svatý Prokop. Možná jsme trochu pozapomněli, že právě on je v zásadě pokračovatel obou bratrů na Sázavě,“ upřesňuje Šebek.
Politická rovnováha
Nové datum se začalo slavit 5. července rozhodnutím arcibiskupa z roku 1869. O cca 20 let později ho potvrdil papež a politicky tak vyrovnal oslavy smrti Mistra Jana Husa. Věrozvěsti se jako tah na branku českého vlastenectví posunuli o den dopředu, takže vzniká přímo řetěz oslav.
Soňa z Ulice ještě neřekla poslední slovo. Lucie Vondráčková čerpá z reálné předlohy ze svého okolí
Posílení blízkosti
Cyrilometodějská tradice vytváří národu velmi silný duchovní „druhý“ život v dobových nesnázích a aktualizacích. „Bylo potřeba posílit československou nebo česko-moravsko-slovenskou vzájemnost a blízkost. K tomu se cyrilometodějská tradice velmi hodila. Případně posílit semknutost Čechů a Slováků proti tak nebo onak vnímanému německému ohrožení. Odpor vůči kulturnímu i politickému tlaku ze Západu se tak vystupňoval tím, co naše končiny spojovalo s Východem a slovanským světem, ne Západem a germánským světem,“ vysvětluje Hošek. Někdy byla tato tradice dokonce formována jako nástroj protiněmecké agitace až k nepoznání.
Czech Made Man: Inspirováno skutečností, kdo je skutečný Czech Made Man a limuzína z Mission Impossible
Zdroje: Wikipedia, PlusRozhlas, Reflex
