Hra o trůny. Seriálový fenomén, který lidé roky s napětím sledovali doma u televizí, ale také hromadně v hospodách po celém světě. Ti všichni očekávali každý zvrat, smrt postavy či nečekané zrady a spojenectví. Adaptace ságy Píseň ledu a ohně z pera G. R. R. Martina posunula hranice seriálové tvorby. Co vlastně stojí za úspěchem tohoto seriálu od HBO?
Komplexní postavy
„Padouch je hrdina druhé strany.“ Tohle pronesl Martin opakovaně a potvrdil tím určité rozložení klasického trendu o dobrých a zlých postavách. Padouch, který se jednoho dne probudil s tím, jak je hrozně zlý a jak pokryje celý svět temnotou, je u něj zkrátka trapnou a nefunkční karikaturou.
Ve Hře o trůny není postava, která by byla černobílá a která se jednoho dne jen rozhodla pro tu či onu stranu. U každé postavy pochopíte její motivaci, případně to, jakým způsobem a hrou osudu se dostala na své místo. Všichni se navíc v tomhle nepříjemném a nehostinném světě snaží v zásadě jen přežít. A je vždy otázkou, co jsou ochotni obětovat a jak daleko zajít.
Boj o moc a složitá politika
Jeden ze sloganů seriálu uvádí, že „Ve hře o trůny vyhraješ nebo zemřeš.“ Seriál mapuje zcela nelítostný boj o moc, který vzplane po smrti krále Roberta Baratheona na železném trůnu. Na ten si s různou mírou legitimity klade nárok hned několik osob různé síly a schopností. Už to vytváří dlouhotrvající dynamiku a nepředvídatelnost. Nehledě na skutečnosti, že nejde zdaleka o jediný konflikt, který vyprávění obsahuje.
Vzácná magie, bohatá mytologie
Svět, ve kterém se příběh odehrává, nevznikl včera. Jeho události a linie postav se táhnou daleko do minulosti. Kromě současných problémů a záměrů postav tak promlouvají i mýtické prvky. Ať je to možnost návratu draků nebo ožívající až smrtelně konkrétní hrozba Bílých chodců.
Nepředvídatelné zvraty
Jedna z nejsilnějších zbraní autora a důvod, proč jsou diváci doslova přikováni k obrazovkám. Žádná postava totiž není v bezpečí a Martin už prvními epizodami zcela převrátil tradiční seriálová očekávání. Neexistuje zde totiž postava, které se tradiční optikou „nemůže nic stát“.
Vysoká úroveň produkce
Obsazením známých i méně známých tváří a obrovskou výpravou nastavila Hra o trůny zcela nové standardy televizní produkce. Formát minisérie od té doby dovolil adaptaci mnoha děl, která by se při potřebné kvalitě nevešla do filmové podoby, současně ale nepotřebovala dlouhé série o dvaceti dílech.
Autem s dětmi do Chorvatska: Rady zkušených cestovatelů, jak zvládnout prázdninovou cestu bez nervů
Bitvy a souboje
Příběh vyvěrá z konfliktu a zde se jich mnoho zhmotnilo v pravém slova smyslu. Ať už šlo o šerm jednotlivců nebo výpravné bitvy na Černovodě nebo souboj bastardů. To byly ukázkové případy toho, že seriál dokáže zhmotnit vizuálně opojné bitevní scény srovnatelné s úvodem filmové trilogie Pána prstenů.
Otázky morálky
Tím se částečně vracíme k bodu s postavami. I roky po skončení seriálu totiž internet zaplavují diskuse o morálních rozhodnutích a povaze šedých postav. Nejednoznačnost tohoto výkladu stále přiživuje popularitu samotného díla. Současně ukazuje, jak realistický je Martinův projev i jeho přenesení na plátno.
Vývoj postav
Předchozí bod by moc nefungoval, kdyby rozhodnutí neměla dopad na vývoj charakterů. Tohle ale Hra o trůny zvládla na výbornou a krizové situace i jejich následky nechávají v postavách nesmazatelnou stopu. Je to krásně vidět na jednom z pozdních rozhovorů Sansy Stark s Ohařem. Tomu je líto, co potkalo jeho Malého ptáčka. Ona odvětí, že kdyby ji to nepotkalo, byla by tím Ptáčkem pořád. Právě traumata a tragédie jí totiž dovolily vyrůst.
Všech osm sérií Hry o trůny je možno zhlédnout na platformě MAX.
