Žvýkačka je někdy mylně považována za velmi moderní vynález. Jenže už staří domorodí Američané či Mayové žvýkali před tisíci lety šťávu z gumovníku. Staří Řekové dělali to samé se stromovou pryskyřicí. Ta březová měla navíc antiseptické účinky, fungovala tedy i jako lék na zanícené dásně nebo bolavé zuby. Je dnešní cukrovinka také nějak zdravotně přínosná?
Šťáva, cukr a příchutě
První žvýkačka jako obchodní artikl vznikla koncem 19. století. Do pryskyřičné šťávy tehdy výrobci přidali cukr, ovocné, mátové a další příchutě, čímž vznikl dodnes populární artikl. Z hlediska zubní hygieny je žvýkání přínosné, protože podporuje produkci slin.
V prostředí ústní dutiny sídlí neustále velké množství bakterií, což může vést při sebemenším poranění k zánětům nebo infekcím. Zvýšené slinění je tak jakousi „myčkou“, která pomáhá.
Pozor na cukr
Ne všechny žvýkačky mají ale tak blahodárné efekty, problém je ve všudypřítomném cukru. Ten se totiž během žvýkání uvolňuje a místní bakterie ho doslova zbožňují. Jestli si tedy chcete udržet zdravé dásně i sklovinu, slazeným žvýkačkám se vyhněte.
Umělá sladidla jsou v tomto ohledu přínosnější, takové žvýkačky mohou obnovit pH v ústech po jídle nebo pití, plus osvěžit váš dech. Nezavádějte si ji ale jako pravidelné „zpestření“ stravy.
Xylitol a bakterie
Žvýkačky slazené xylitolem pomáhají redukovat bakterie. Ty totiž v jeho přítomnosti nemohou přilnout k zubům a poškodit tak jejich sklovinu. Dle studie American Dental Association může neslazená žvýkačka 20 minut po jídle zabránit vzniku zubního kazu.
Zubní hygiena
Pamatujte si ovšem univerzální pravidlo, že jakákoli žvýkačka je jen zpestření. Nikdy vám nenahradí pravidelnou a pečlivou zubní hygienu, i když může být prospěšná. Lze ji použít jako nouzové řešení například na náročnějších cestách, kdy klasická hygiena prostě není proveditelná.
Soňa z Ulice jde k soudu: To se prostě nemůžeš přiznat, nechápe Erik
Práce mozku
Spojit si žvýkačku s mozkovou činností asi člověka na první dobrou nenapadne. Několik výzkumů však už potvrdilo, že skrze pravidelný pohyb čelistí zvyšuje žvýkačka průtok krve do mozku, čímž stimuluje místní nervy. Dle studie psychologů na St. Lawrence University v New Yorku dostává mozek při žvýkání o 25-40 % více kyslíku.
Harmonie zažívání
Krom ochrany vstupu potravy zlepšují žvýkačky také zažívání. Je hlavně o stimulaci slin a žaludečních šťáv – to zesiluje trávení a tiší případné podráždění žaludku. Pokud bojujete se zácpou nebo nadýmáním, může být žvýkačka (hlavně větrová) neinvazivním pomocníkem pro stimulace střevní činnosti.
Hubnutí
Cukrovinky si s hubnutím moc nespojujeme, žvýkání ovšem potlačuje chuť k jídlu. Dle studie z University of Rhode Island zkonzumovali žvýkající lidé v průměru o 67 % méně kalorií než druhá skupina. Jestli vás tedy lidově řešeno „honí mlsná“, dejte si místo mléčné čokolády žvýkačku.
Tlak v uších
Změna výšky, koupání nebo let letadlem. Typické situace, kdy vám „zalehne“ v uších. Opět pomůže žvýkačka, protože pohyb čelistí a produkce slin pomáhá uším se s tímto stavem vyrovnat.
