Když se řekne “Jáchyme, hoď ho do stroje!”, většině Čechů se ihned vybaví nezapomenutelná komedie s Luďkem Sobotou z roku 1974, která dodnes baví diváky všech generací. Film, režírovaný Oldřichem Lipským, je plný ikonických scén, hlášek a postav, které se staly součástí českého kulturního dědictví. Snímek si mohou diváci v neděli dopoledne připomenout na TV Seznam.
Příběh plný smůly a kondiciogramů
Hlavním hrdinou je nesmělý venkovský mladík František Koudelka, kterého ztvárnil Luděk Sobota. František se rozhodne opustit rodnou vesnici Chvojkovice-Brod a vydat se do Prahy za lepším životem. Jeho život je plný náhod, přehmatů a omylů, což vede k řadě komických situací. Aby si v životě trochu pomohl, pořídí si kondiciogram – počítačem sestavený přehled šťastných a kritických dní. Tento “vědecký” přístup k životu mu má zajistit úspěch, ale jak už to tak bývá, ne vše jde podle plánu.
Kondiciogram a výpočet štěstí byly samozřejmě čistě smyšlené, ale samotná myšlenka, že počítač může pomoci lidem rozhodovat se, byla inspirována tehdejší fascinací moderními technologiemi a plánovacími programy. V 70. letech se podobná zařízení začala poprvé objevovat a v ČSSR se o nich tehdy hodně mluvilo.
Scénář od mistrů humoru
Scénář k filmu napsali Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák, kteří tímto snímkem debutovali jako filmoví scenáristé. Jejich spolupráce s režisérem Oldřichem Lipským přinesla komedii plnou satirických prvků a nezapomenutelných hlášek. Film kritizuje tehdejší společenské jevy, jako je úplatkářství, protekce či slepá víra v moderní technologie.
Duo Svěrák a Smoljak měli dokonce tolik nápadů, že ne všechny se vešly do finální verze filmu. Některé scény musely být vystřiženy, aby se snímek vešel do rozumné délky. To zahrnovalo několik vtipných momentů v závodním klubu i scény s vedlejšími postavami.
Herecké obsazení, které nezklame
Kromě Luďka Soboty v roli Františka Koudelky se ve filmu objevila řada dalších skvělých herců. Marta Vančurová ztvárnila prodavačku Blanku, do které se František zamiluje. V roli tetičky Marie Sýkorové excelovala Věra Ferbasová, která se tímto filmem vrátila na filmové plátno po dlouhé pauze. Josef Dvořák si zahrál automechanika Bédu Hudečka, Ladislav Smoljak vedoucího servisu Karfíka a Zdeněk Svěrák podnikového psychologa Kláska.
Nezapomenutelnou postavou je také psychiatr docent Chocholoušek v podání Václava Lohniského. Rozhodčím zápasu juda je kaskadér Petr Jákl st., který byl několikanásobným mistrem republiky v judu a zúčastnil se i letních olympijských her v Mnichově v roce 1972. Ve filmu si svou první filmovou roli zahrál i Petr Nárožný, který ztvárnil závodníka Stanislava Volejníka.
Kdo je vlastně Jáchym?
Zajímavostí je, že titulní postava Jáchyma se ve filmu objeví pouze na několik sekund v úvodní scéně. Programátor Jáchym, kterého ztvárnil Petr Brukner, vloží do počítače štítek s údaji Františka Koudelky a tím jeho role končí. Přesto se jeho jméno dostalo do názvu filmu, což je pro českou kinematografii poměrně netradiční.
I když se to může zdát vtipné, film měl v jistém smyslu popularizovat nové technologie a předat divákům poselství, že počítače mohou být užitečné a že by se jich neměli bát. Ačkoli to bylo podáno humorně, hlavní myšlenka moderních přístrojů se měla divákům vryla do paměti.
Natáčení plné perliček
Natáčení filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! bylo plné zajímavých momentů a výzev, které přispěly k jeho nezapomenutelné atmosféře. Jednou z klíčových lokací byl legendární Automat Koruna na Václavském náměstí v Praze. Kvůli vysokému dennímu provozu, kdy bufet navštěvovalo až 10 000 lidí denně, bylo možné natáčet pouze v noci po uzavření podniku. Filmaři navíc nesměli v interiéru nic měnit a museli ho ráno předat v naprosto totožném stavu, v jakém ho převzali.
Další zajímavostí je scéna s psem Gregorem, kterého ve filmu prohání hlavní hrdina František Koudelka. Pes se ve skutečnosti jmenoval Andy a scény s ním se natáčely například v Letenských sadech. Natáčení probíhalo také na zámcích Konopiště a Štiřín, dále pak v Oslově a v Hoděticích. V Jickovicích u Písku stála chalupa, ve které pak bydlel František Koudelka s manželkou Blankou (Marta Vančurová) a dětmi.
Hlášky, které zlidověly
Hlášky z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! jsou bezpochyby jedním z hlavních důvodů, proč se tato komedie stala nadčasovou klasikou. Dialogy, které Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák mistrně napsali, překročily hranice filmu a vžily se do každodenní řeči Čechů. Legendární věta „Slezte z toho lustru, Donalde!“ v sobě spojuje absurdnost a situační humor, který rezonuje i po desetiletích. Podobně věta „Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš“ skvěle reflektovala tehdejší společenské problémy. Tyto hlášky si diváci dodnes pamatují a rádi je používají ve zcela jiných, vtipných kontextech.
Je to ten typ hlášek, které prostě slyšíte jednou a už vám zůstanou v hlavě. Psycholog Klásek se svými „vědeckými“ výrazy a potrhlý docent Chocholoušek, který lamentuje nad geometrickým množstvím pacientů, jsou postavy, které nezapomenete. Právě jejich podivné chování a ještě podivnější výrazy působí až geniálně komicky. Hlášky jsou prostě přesně tím, čemu se říká nadčasový humor – stačí je slyšet a okamžitě máte chuť je někomu zopakovat.
Úspěch u diváků i kritiky
Po premiéře v roce 1974 se film setkal s velkým úspěchem u diváků. Do konce roku 1987 na něj přišlo do českých i slovenských kin celkem 2,91 milionu diváků, což z něj činí jednu z nejúspěšnějších českých komedií. Kritici oceňovali zejména scénář, herecké výkony a režii. Film získal také několik ocenění a dodnes je považován za klasiku české kinematografie.
Jáchyme, hoď ho do stroje! vytvořil šablonu pro řadu dalších českých komedií, které používaly podobný typ humoru, založeného na bizarních situacích a postavách s vlastními zvláštními návyky. Filmy jako Kulový blesk nebo Vrchní, prchni! využívaly podobnou dynamiku a humor, což z nich udělalo rovněž legendy.
Popularita filmu vedla dokonce k tomu, že diváci po letech žádali pokračování. Svěrák a Smoljak se ale rozhodli, že kouzlo jednorázového příběhu nemá smysl opakovat. Tím zůstává Jáchyme, hoď ho do stroje! jedinečným filmem, který si drží svou kultovní pozici.
