Kokrhání kohouta jako neodmyslitelný symbol venkova? Ne vždy. Pro jednoho souseda je melodický budíček francouzského kohouta Ricca zvukem ráje, pro druhého začátkem právní bitvy. Jaké to je, když na venkov dorazí městské spory?
Vítaný soused, nebo nezvaný vetřelec?
Francouzský venkov, normálně místo klidu a harmonie, se občas promění ve válečné pole. Příběh z malebného městečka Bourgoin-Jallieu by mohl posloužit jako zápletka venkovského románu. Hlavní postava? Kohout jménem Ricco, jehož kokrhání se stalo terčem stížností nového souseda. Ten si totiž přestěhováním na venkov z města asi představoval jinou zvukovou kulisu.
Pro starousedlíky je kohout Ricco zosobněním venkova. Majitelé jej opečovávají s láskou a sousedé, kteří zde žijí dlouhá léta, v jeho ranních projevech slyší nostalgii a tradici. Nově příchozí manželský pár to však vidí jinak. Kokrhání jim prý narušuje spánek a psychickou pohodu, což je dokonce přimělo podniknout právní kroky.
Kohout s hodinářskou přesností
Majitelé Ricca se brání tím, že jejich kohout je ztělesněním řádu. Moderní technologie zasahují i do kurníku – automatické dveře otevírají Riccovi výběh až v 9 hodin ráno v létě a o půl hodiny dříve v zimě. Kohout prý kokrhá jen občas, většinou ráno a pak párkrát přes den. Žádný nekonečný slepičí koncert.
Sousedům to však nestačí. Na jejich citlivý sluch zřejmě působí i těch pár minut kokrhání denně jako zesilovač na rockovém koncertu. Proč se však přestěhovali na venkov, když očekávali ticho jako v knihovně, zůstává otázkou. Zdá se, že kokrhání, které venkovští obyvatelé považují za běžný zvuk, může být pro nové přistěhovalce nepřekonatelným problémem.
Zákony na straně kohoutů a zvonů
Francie však v roce 2021 přijala zákon na ochranu “senzorického dědictví” venkova. Do této ochrany spadají nejen zvuky typu kokrhání kohoutů, ale i cvrkání cikád či zvonění kostelních zvonů. Důvod? Nárůst stížností od městských přistěhovalců, kteří po příchodu na venkov zjistili, že realita není tak tichá, jak čekali.
Bourgoin-Jallieu, kde spor probíhá, však není zcela venkovem ani městem. Tento přechodový charakter oblasti přináší právní nejasnosti. Majitelé Ricca doufají, že zákon bude na jejich straně. Pro sousedy však může být cestou k vítězství u soudu argument, že jejich nová adresa má blíže k městským standardům.
S kým žije Robert Záruba: Hokejového bouřliváka od mikrofonu doma krotí “odejitá” hvězda České televize
Kohout jako hvězda sociálních sítí
Ať už rozhodnutí soudu, který je v plánu letos v lednu, dopadne jakkoli, kohout Ricco se stal hvězdou Facebooku. Na podporu kokrhajícího opeřence vznikla stránka, která přitahuje tisíce fanoušků. Lidé z různých koutů Francie (a nejen jí) se dělí o své příběhy sousedských sporů a povzbuzují majitele, aby za Ricca bojovali.
V komentářích najdete ironické poznámky typu: „Když vás ruší kohout, co takhle zkusit městský beton?” Nebo: „Venkov není aplikace, kde můžete vypnout notifikace.” Ačkoli by se mohlo zdát, že jde o bizarní banalitu, spor o Ricca se ve Francii stal symbolem boje za autenticitu venkova proti městským nárokům. A dovedeme si představit, že podobné spory se odehrávají také na českých vesnicích, a to nejen s kohouty, ale i se sekačkami, pilami či jiným nářadím.
V roce 1985 vybojovala reprezentace ČSSR na MS v hokeji zlato, 30 let předtím ale komunisti mistry světa pozatýkali
Zdroje: Pulse, OddityCentral, GH Headlines
