Okatou princeznu z televizních pohádek si pamatuje snad každý milovník klasických příběhů. Magdalena Bičíková před kamerou vyrostla v dětskou hvězdu, nakonec si ovšem vybrala profesní cestu úplně mimo filmová studia. Z představitelky romantických rolí se vypracovala na uznávanou expertku na vztahy s veřejností. Dnes radí manažerům velkých firem a učí je s jistotou zvládat složité situace s novináři.
Natáčení pohádek plné stresu
Magdalena Bičíková se do televizního prostředí dostala poprvé v osmi letech. Její teta ji tehdy přivedla na konkurz do pořadu Roste, kvete, zelená se a usměvavá dívka okamžitě uspěla. Rychle začala uvádět relace se Štěpánkou Haničincovou a následně přišly nabídky na role princezen. Jednu z nich si diváci mohou připomenout právě v sobotu odpoledne na obrazovkách České televize v pohádce Červánková královna.
Samotné natáčení romantických scén s princi ovšem představovalo pro mladou herečku obrovskou zátěž. Starší kolegové jí připadali jako dospělí muži a scény s letmými polibky a objetími kvůli silné trémě často kazila.
Uvolněná atmosféra v barrandovských maskérnách
Mnohem lépe se cítila při tvorbě komedie Pátek není svátek. Roli zlobivého dítěte v rodině si užívala znatelně více než dlouhé čekání na prince v dřevěné chaloupce. Získala tehdy možnost volně prozkoumávat barrandovské rekvizitárny a s radostí lezla do připravených filmových dekorací. Patnáctiletá herecká kolegyně Magda Reifová ji navíc o přestávkách brávala do místního bufetu. Kupovala jí tam paštiku, která jí sice vůbec nechutnala, ovšem přítomnost starší kamarádky ze skutečné kapely jí zážitek plně vynahradila.
Nepřijetí na divadelní fakultu přineslo nový směr
Po absolvování pražského gymnázia podala přihlášku k řádnému studiu herectví. Zkušební komise ji zhodnotila jako příliš dětskou a ke studiu jí neotevřela dveře. Zvolila proto obor žurnalistika, ke kterému si brzy přidala filmovou vědu na filozofické fakultě. Filmový svět si ji nakonec našel z úplně jiné strany.
Režisér Jan Svěrák ji před premiérou snímku Kolja v roce 1996 požádal o pomoc s propagací. Snímek získal prestižního Oscara a Bičíková úspěšně odstartovala vlnu profesionálního zastupování pro české filmy. Následovaly velké kampaně pro komedie Pelíšky nebo Báječná léta pod psa.
Mateřství a úspěšný trénink komunikace
V roce 2002 přijala pozici tiskové mluvčí festivalu Letní shakespearovské slavnosti. Měla doma tehdy dvouletou dceru Josefinu, o kterou se starala s velkou pomocí maminky. Práce na letním festivalu jí skvěle umožnila skloubit rodinné povinnosti s kariérou. Hned v prvním roce dostala na starost komunikaci ohledně role Krále Leara s Janem Třískou a festivalu zajistila obrovskou publicitu.
Později plynule přešla k organizaci mediálních tréninků pro velké značky. S kolegyněmi dnes učí zástupce bank i státních institucí vystupovat kompetentně a příjemně před televizními kamerami. „Dřív jsem si myslela, že mi herecká minulost nepomáhá, ale dnes to vidím jinak,“ svěřila se v rozhovoru pro iDNES.cz. Získané schopnosti podat soustředěný výkon přesně na povel se jí teď vyplácí na každém kroku.
Vzpomínky zanechané v televizním archivu
Na ulici ji dnes občas zastaví pozorné divačky žijící mimo hlavní město. Úřednice a prodavačky s výbornou pamětí se s ní rády dávají do řeči o starých rolích. Bývalá herečka obvykle pochválí jejich postřeh, s úsměvem se rozloučí a jde dál. Její vlastní dcera Josefina staré pohádky s maminkou v dětství sledovat odmítala. Bála se o ni v napínavých scénách. Pro obě dámy tak předchozí herecká dráha zůstává spíše jen milou vzpomínkou na dobu dávno minulou.
