Shlíží na nás ze znaku České republiky. Kdekoli se objeví nějaké tuzemské erby, pravděpodobně ho zahlédnete. Kdo by neznal českého lva se dvěma ocasy? Jenže co na těchto hrdých plochách naší státnosti dělá šelma, která se u nás vyskytovala jen v zoologické zahradě? Král zvířat patří k nejznámějším heraldickým figurám. Jak se tedy dostal do toku našich dějin?
Orlice se nelíbila
Bruncvík (případně Brunclík) je bájná postava českých pověstí. Jeho socha se zlatým mečem a erbem je součástí soch Karlova mostu, i když stojí na sloupu stranou. Vznikl nejspíš jako modifikace legendy se saským a bavorským vévodou Jindřichem Lvem z Brunšvigu.
Právě tento Bruncvík zdědil po svém otci erb s orlicí. Následně se však rozhodl cestovat více po světě a tím také získat nějaké lepší erbovní zvíře. Jak už to u podobných hrdinů bývá, s družinou projel mnohé krajiny, čelil nebezpečím a utkal se s mnoha monstry a podivnými tvory.
Lev versus drak
Během těchto dobrodružství také zachránil život lvu, kterého bránil před hrozným drakem. Šelma se mu stala dobrým přítelem, lev putoval po jeho boku a všude ho provázel. Když se rytíř vrátil do své domoviny, nechal lva namalovat do erbu, na brány měst i zemskou korouhev. Celá legenda nejspíš vznikla spojením dvou, tedy německé postavy a struktury Odysseova putování.
Dalimilova kronika
Historicky věrnější verzi poskytují prameny typu Dalimilovy kroniky. Státní znak je ve své podobě výsledkem celkem složitého vývoje. Počátky proto hledejme mezi 12. a 13. stoletím, protože symbolem státu byla dlouhá léta orlice (tedy počátek Bruncvíkovy pouti).
V roce 1158 obdržel český kníže Vladislav II. (1110-1174), od císaře Friedricha I. Barbarossy (1122-1190) titul krále. Dle kroniky to bylo za jeho velkou pomoc v bitvě u Milána. Naše vojska se dle kronikářů vyznačovala jak odvahou, tak i krutostí. Tak jako tak šlo ovšem o cennou posilu. Vladislav tak získal erb se stříbrným lvem na červeném poli.
Od mincí k pečeti
Dalimil si ale možná trochu vymýšlel (který kronikář ne), protože orel a lev se ještě koncem 12. století vyskytují na přemyslovských mincích jen jako obecná znamení. Nejsou tak nijak spojeni s heraldickou funkcí. Coby heraldický symbol byl pak lev rodem Přemyslovců poprvé použit roku 1213. Tehdy je totiž doložen na pečeti moravského markraběte Vladislava Jindřicha.
Páni kluci: Zakázaný scenárista, koktavý Lábus a žádný výkvět a smetánka za dob socialismu
Původně tak lva používali spíš Přemyslovci pro svou dynastii, zatímco znakem státu zůstávala nadále orlice. Jenže lidé znaky a symboly vnímají, takže nutnost upevnit si svou pozici znamenala také sjednocení heraldiky. Stříbrný lev na červeném poli tak postoupil i na funkci zemského symbolu.
A co ty ocasy?
Druhý ocas dělá ze lva neobyčejně nadpřirozené zvíře, čímž také zvyšuje vážnost a prestiž. Rozhodně je to něco, co upoutá pozornost na první dobrou. Druhý ohon asi získal král Přemysl Otakar I. za vojenskou pomoc Otovi IV., když bojoval proti Sasům. Na Erbu tak proběhlo klasické vojenské získávání frček.
První nezpochybnitelný důkaz o dvojím ocasu je ale až z roku 1247. Přemysl Otakar II. se tehdy stal dědicem trůnu a moravským markrabětem. Druhý lví ocas měl údajně ukazovat na spoluvládu otce i syna. Ten si pak znak nechal i v pozici českého krále. Třetí teorie mluví o spojenectví Čech a Moravy a jejich rovnocennosti.
Devítiletá holčička málem zemřela při vynášení odpadků. Její matka si teď sype popel na hlavu a varuje ostatní
Zdroje: iRozhlas, StatniSprava, 21stoleti, Wikipedia
