Prezident Petr Pavel nedávno na chvíli odložil sako a přímo cestou do úřadu oblékl bílou včelařskou kombinézu. Záběry z hradních zahrad, kde s úsměvem stáčel letošní med a vtipkoval o svých školních výsledcích, působí jako naprosto nevinné nahlédnutí do jeho volného času. Obyčejná ranní zastávka u úlů ale okamžitě rozdělila internetový dav na dva nesmiřitelné tábory a spustila nečekanou lavinu ostrých diskusí.
Ranní směna v ochranné kombinéze
Hlava státu na chvíli vyměnila oblek za včelařskou kuklu. Pavel se před začátkem běžného pracovního dne přesunul do Lumbeho zahrady, kde právě probíhalo medobraní. Záběry ho zachycují v bezprostřední blízkosti dřevěných úlů při manipulaci se speciálním vybavením. Prezident se pohyboval přímo v roji včel a s úsměvem sledoval vytékající zlatavou tekutinu.
„Vždy jsem si přál vyzkoušet, jaké to je být včelařem,“ svěřil se prezident na síti Instagram. „Poštěstilo se mi to v hradních zahradách, kde jsem se cestou do práce zastavil podívat se, jak se stáčí první letošní med,“ doplnil ke zveřejněným záběrům.
Pavel si následně nechal detailně vysvětlit celý proces od místních odborníků. Po odvíčkování pláství a samotném stáčení přišla na řadu také ochutnávka čerstvého produktu. Nabrání sladké pochoutky prstem rovnou z nádoby zhodnotil spokojeným konstatováním. Výsledek podle něj chutná úplně jinak než běžně dostupný produkt ze supermarketů.
Sebekritika nad plástvemi
Během návštěvy u hradních včel došlo i na odlehčenější momenty. Pavel okomentoval svou novou krátkodobou profesi a s nadsázkou zavzpomínal na vlastní školní léta. „Si říkám, kdybych se líp učil, mohl jsem být včelařem,“ pronesl s pobavením do objektivu kamery.
Nezapomněl také připomenout dlouhou historii hradní produkce. Upozornil, že výroba medu na tomto místě funguje nepřetržitě od roku 1927. Za každou sklenicí podle něj stojí obrovské úsilí tisíců včel i každodenní péče lidí, kteří se o hmyz starají. Samotné včelaře přitom ve svém vyjádření s respektem označil za své kolegy.
Slovenská stavba z první republiky
Místo stáčení má bohatou historii spojenou hned s prvním československým prezidentem. Masarykův včelín nechal Tomáš Garrigue Masaryk vybudovat v polovině třicátých let minulého století. Dřevěná stavba vznikla jako přesná kopie včelína ze slovenské obce Bystrička u Turčianského Svätého Martina. Masaryk do tamní lokality pravidelně jezdil a vlastnil tam letní dům pro odpočinek.
Umístění budovy v zahradách naplánoval proslulý urbanista a architekt Jože Plečnik. Vybral pro ni prostor přímo na ose Masarykovy vyhlídky ve střední části areálu. Samotnou stavbu tehdy provedli zruční slovenští tesaři za použití striktně tradičních postupů. V roce 2024 prošel celý objekt rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí. Dnes mohou k úlům dorazit i běžní návštěvníci Pražského hradu. Jelení příkop je pro veřejnost přístupný každý den od deseti dopoledne do šesti večer s volným vstupem.
Tisíce zpráv plných obdivu i kritiky
Zveřejněné záběry zvedly masivní vlnu ohlasů napříč všemi platformami. Na Instagramu i Facebooku se okamžitě objevily stovky příspěvků. Mnozí diskutující ocenili prezidentův civilní přístup k úřadu a ochotu zkoušet nová řemesla. Fanoušci v komentářích obdivovali jeho nasazení a schopnost zvládat různorodé aktivity. Padala četná přirovnání k Ferdu Mravencovi nebo hrdinům akčních filmů. Lidé psali o radosti z pohledu na hlavu státu při běžné manuální činnosti a děkovali za normální lidské chování.
Objevil se ovšem i velký zástup silně kritických hlasů. Odpůrci pod videem často zmiňovali, že jde o uměle vytvořenou reklamu připomínající veřejná vystoupení zahraničních autoritářů. Pisatelé ironicky navrhovali, aby prezident v dalším videu rovnou osedlal medvěda nebo se potopil do moře pro amfory. Další komentující vyjádřili otevřenou nespokojenost s aktuální politickou situací. Vyzvali Pavla k řešení palčivých problémů společnosti namísto procházek v přírodě a focení na sítě. Diskuse se rychle stočila i k vážným domácím tématům. Běžné lifestylové video tak na internetu opět spustilo tvrdou názorovou přestřelku.
