Rok 1975 přinesl do kin snímek, který navždy přepsal pravidla filmového průmyslu. Režisér Miloš Forman a herec Jack Nicholson stvořili absolutní mistrovský kousek a zároveň prožili nefalšované produkční peklo. Natáčení v reálné oregonské psychiatrické léčebně balancovalo na ostré hraně skutečného šílenství. Jaké zajímavosti se pojí s natáčením kultovního snímku Přelet nad kukaččím hnízdem?
Mezi skutečnými pacienty
Forman chtěl za každou cenu dosáhnout absolutní divácké autenticity. Všichni herci obsazení do rolí chovanců ústavu se nastěhovali přímo do budovy státní nemocnice v Oregonu. Každý člen štábu dostal přidělené dva až tři skutečné pacienty ke každodenní úzké interakci.
Tento experiment velmi rychle smazal jakékoliv hranice mezi fikcí a drsnou realitou. Muži si zcela podle svého vkusu upravili pokoje na oddělení a trávili tam celé dlouhé dny i noci. Chtěli přesně nasát tísnivou a beznadějnou atmosféru nedobrovolné hospitalizace.
„Strávili jsme dny v areálu, abychom získali pocit, jaké to je být hospitalizovaný,“ řekl herec Vincent Schiavelli, jak informuje IMDb. Výsledek tohoto postupu byl naprosto přesvědčivý. Když Jack Nicholson poprvé dorazil na plac, zůstal v naprostém šoku z chování svých hereckých kolegů. Vyrazil zmateně ven z budovy a vážně se ptal produkce, jestli ti lidé vůbec někdy ze svých rolí vystupují.
Louise Fletcher
Herečka Louise Fletcher procházela na place pravděpodobně největším psychickým tlakem ze všech. Roli získala pouhý jeden týden před první ostrou klapkou. Režisér ji předtím nutil k opakovaným a vyčerpávajícím zkouškám dlouhých šest měsíců, přičemž neustále její celkový projev ostře kritizoval a nutil ji zkoušet nové přístupy.
Svoji životní postavu nakonec uchopila zcela po svém. Rozhodla se před kamerou hrát ženu, která je skálopevně přesvědčená o vlastní dobrotě a zároveň je naprosto opilá absolutní mocí nad lidskými osudy. Její dokonalý výkon si však vybral krutou daň na její vlastní narušené psychice.
Ostatní herci se běžně mezi jednotlivými záběry hlasitě smáli a uvolňovali obrovské napětí vtipkováním. Ona však musela za všech okolností zůstávat izolovaná ve své chladné a přísně bezcitné póze. Koncem natáčení už tento propastný mezilidský rozdíl nedokázala snášet a sáhla k velmi zoufalému a nečekanému gestu.
Přímo před zraky ohromeného štábu a herců si sundala šaty a zůstala stát pouze ve svém spodním prádle. Chtěla tak všem přítomným jasně ukázat, že je uvnitř zranitelná lidská bytost a nikoliv chladnokrevné monstrum bez srdce. Svůj vlastní suverénní výkon na filmovém plátně pak pro jistotu nedokázala sledovat dlouhé roky po premiéře.
Vzpoura hvězdy
Dusno na place navíc houstlo i kvůli neustálým osobním hádkám mezi režisérem a hlavní hereckou hvězdou. Nicholson a Forman měli naprosto odlišnou představu o úvodních scénách celého filmu a fungování oddělení. Zásadní tvůrčí konflikt brzy přerostl do fáze, kdy spolu oba tvrdohlaví a ješitní muži úplně přestali mluvit.
Veškerou nutnou denní komunikaci proto obstarával hlavní kameraman, který fungoval jako nechtěný prostředník. Nicholson dokonce zorganizoval mezi kolegy malou revoltu a začal si vést klíčové herecké zkoušky sám. Před zástupci studia a pozvanými novináři pak oba znepřátelení muži pravidelně předváděli dokonalé divadlo a předstírali naprosté přátelství.
Smrtelná nemoc
Do ambiciózního projektu se aktivně zapojil i skutečný ředitel tamní nemocnice Dean R. Brooks. Ten hrál sám sebe a okamžitě se stal nepostradatelnou medicínskou oporou pro celý štáb. Během jedné z mnoha pracovních interakcí si všiml podivných zdravotních symptomů u herce Williama Redfielda a zcela přesně u něj diagnostikoval počínající leukémii. Redfield této mimořádně zákeřné nemoci bohužel podlehl pouhých osmnáct měsíců po padnutí poslední filmové klapky.
Danny DeVito
Vyčerpávající natáčecí harmonogram si brzy vybral krutou daň i u dalších členů početného obsazení. Danny DeVito nesl velmi těžce dlouhé odloučení od své milované budoucí manželky a obrovský stres z prostředí reálné léčebny. Vytvořil si proto velmi zvláštní obranný mechanismus v podobě imaginárního přítele.
S tímto vymyšleným společníkem vedl pravidelné dlouhé noční rozhovory ve svém pokoji. Své chování nakonec plný strachu raději detailně konzultoval s doktorem Brooksem. Ten ho naštěstí ujistil, že pokud dokáže bezpečně rozeznat fikci od reality, o svůj rozum rozhodně nepřichází. Samotný fenomenální snímek dodnes zůstává nepřekonaným mistrovským dílem.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Přelet nad kukaččím hnízdem můžete zhlédnout na ČT2 v neděli 15. února od 22:05.
